FOURH PRIZE BAND (F.P.B.).. alebo taktiež Štvrtá Cenová Skupina, Teplická kapela pôsobila v rokoch 1980 – 1987.
Hlavnou postavou tejto najslávnejšej teplickej punkovej skupiny bol basák a spevák Miroslav Wanek: „V tý době jsme chodili na pivo do zaplivanejch čtyrek, takže název Čtvrtá cenová skupina je celkem jasnej. Nejdůležitější knajpou byla v té době hospoda Vyšehrad neboli Věšák. Tam chodily všechny ty máničky, tam se domlouvalo, kam jet na akci, co se děje, kde kdo hraje a podobně.“
Wanek hral na konci 70. rokov ako dlhovlasý mladík so skupinou Elektron hard rock (s L. Zedníkem a Z. Mazačem). Koncom roku 1979 však niekoľko po sebe idúcich náhod rozhodlo, že sa jeho hudobná cesta bude uberať trochu iným smerom. V tej dobe navštívil 9. Pražské jazzové dni, kde bolo prítomné vystúpenie mladých pražských kapiel.. Energie G, Psí Vojáci, Zikkurat, a tesne potom pri jednom bytovom sedení si vypočul prvý album Damned, ktoré ho dostalo do kolien (konkrétne skladba „New Rose“).
Tieto skutočnosti plus nové vzniknuté priateľstvo s Petrem Růžičkou – on bol jedným z návštevníkov onoho bytového sedenia – moc ovplyvnili jeho rozhodnutie založiť svoju vlastnú kapelu, ktorá by nejako reflektovala posun v jeho hudobnom názore. A tak spoločne s o niečo starším Růžičkou, ktorý sa zrovna vrátil z väzenia (sedel vďaka obľúbenému paragrafu často nasadzovanému na tzv. závadovú mládež, za „poburovanie“), založili v decembri roku 1980 dnes už legendárna kapela F.P.B. Zo začiatku ju tvorili len sami dvaja, ale bolo im jasné, že na kapelu je to trochu málo, preto začali zháňať ďalších šialencov, ktorí by sa ich netradičného projektu zúčastnili. Takže ta úplne prvá zostava kapely bola akýmsi kompromisom – Wanek (vtedy ešte hráč na gitaru) si moc prial hrať s bubeníkom P. Novým a tak prizval k spolupráci celú jeho formáciu Mikron, v ktorej vtedy Nový pôsobil.
Na poste basgitary sa potom objavil Petr Kuranda. Na prvom koncerte (február 1981) spomína M. Wanek vo fanzine Rinsing Stage (1996): „První koncert v Ústí nad Labem se odehrál tak, že první hrál Mikron svých sedm písní a pak jsem přišel já a Růžička, namalovaní v obličeji na bílo a v bílých nočních košilích a na pódiu bylo F.P.B. Zahráli jsme dvě naše písně („Slepci“ na text Jiřího Wolkera a píseň „Stab Your Back“ od Damned) a byl konec. Lidi ovšem šíleli.“
Skoro všetci okrem Nového odišli a Kuranda (odohrál s F.P.B. len dva koncerty) musel navyše narukovať na vojnu. A tak sa obsadenie v roku 1981 zmenilo nielen personálne ale aj nástrojovo, pretože bol oslovený Wanekův spolužiak zo školy, gitarista J. Hanzlík (ex-Admirál). Túto zostavu potom samotní členovia kapely označujú ako hlavnú a základnú: Miroslav Wanek (spev, basgitara), Milan Nový (bicie, spev), Romek Hanzlík (gitara) a Petr Růžička (manager)
Kapela začala celkom dosť koncertovať a to najprv pod českým názvom Čtvrtá Cenová Skupina, postupom doby ako Fourth Prize Band, a nakoniec s názvom ustálila na skratke F.P.B. Taktiež sa jej repertoár rodil a formoval postupne – Veď v tomto prvom období existovalo vlastných skladieb len minimum, vo vetšine sa smažili prevzaté veci od Damned, Clash, Killing Joke, Pere Ubu, naviac ešte veľakrát spievané v angličtine. Asi po roku hrania odišiel Hanzlík (ešte predtým si s F.P.B. občas hosťovala speváčka Ilma Maršíčková) na vojnu a skupina asi pol roka pôsobila len vo dvojici.
Potom sa k Wanekovi a Novému pripojili basgitarista Pavel Keřka a gitarista Ivo Dolanský (brat Jindřicha Dolanského z neskorších Už Jsme Doma) a v kapele natrvalo zakotvila aj Ilma. Na niekoľkých koncertoch si s F.P.B. zahral aj gitarista a spevák Ota Chlupsa. V roku 1983 si po odchode I. Maršíčkové so kapelou zaspievala ešte Marie Červinková. O tomto období vystupovania v päť(šesť)-člennej zostave, trvajúcim asi rok a pol, potom Wanek hovorí ako o rozhodujúcom „pro nalezení vlastní tváře“. Keď sa gitarista Romek Hanzlík vrátil z vojny, našiel už hotovú kapelu s kompletným repertoárom, ktorý sa po odchode Keřky, I. Dolanského, Maršíčkové a Chlupsy (skupina sa stala opäť triom) už príliš nerozšíril.
Z predchádzajúceho textu už tak trochu vyplýva, že aj keď sú dodnes F.P.B. pokladaní jednoznačne za punkovú kapelu, oných vplyvov na ich tvorbu bolo ďaleko viac. Wanek sa netajil obdivom k americkému undergroundu, reprezentovanému k príkladu formáciami Residents, Pere Ubu či Devo, k hnutiu Rock In Opposition, jeho obľúbenci boli aj pražské kapely Extempore a Zikkurat. O existencii ďalších u nás celkom nových a neznámych kapiel sa dozvedal cez manažéra Petra Růžičku, lebo ten úzko spolupracoval s Jazzovou sekciou, ktorá hlavne vďaka „Zubu“ Vlčkovi importovala dosky týchto umelcov do Československa. A je teda prirodzené, že niektoré cover verzie piesní kapiel tohoto typu sa s českými textami objavili aj v repertoáre F.P.B.
Hlavnou devízou skupiny však boli vlastní skladby, so sociálne kritickými textami. Hudobná publicistka Jana Šeblová o nich v knihe „Excentrici v přízemí“ napísala: „Při luštění významů slov a silných a prostých obrazů nacházíme bolest, kritiku i sebekritiku, smutek i nadhled. Zachycený pocit je mnohovrstevný, navíc nezůstává jen u povrchu jevů. Aniž by kapela ztratila cokoliv z vlastností, charakteristických pro punk, vytváří obraz prostředí, ve kterém žije. Slovy, pochytanými na ulici a rvavou hudbou.“
Priebojná hudba – áno, to je vcelku presný popis toho, čo skupina produkovala. V trojčlennom obsadení už musíte byť moc dobrí a vynaliezaví, aby ste niečo dokázali. A nesmie chýbať energia, drive a divoké až agresívne koncertné vystupovanie. Toho všetkého sa F.P.B. dostávalo v miere vrchovatej a keď k tomu ešte pripočítame celkom slušnú inštrumentálnu schopnosť, je celkom logické, že sa o koncertoch tejto skupiny dodnes hovorí s úctou a nadšením. Totiž – ono spojenie punkovej údernosti, danej divokou rytmikou, raz nakričaným a druhý krát zas prednesovým vokálom, s vplyvmi všetkých tých alternatívnych partov, nech už zahraničných alebo domácich, to celé dávalo dohromady v tuzemsku doposiaľ nepoznaný tvar, majúci vcelku nepochybne punc originality. Prístup F.P.B. bol možno trochu podobný prístupu Zikkuratu, táto kapela však (až na výnimky) striktne oddeľoval punkové piesne od svojho druhého extrému – experimentálnych plôch a improvizácií. Pokúsili sa spojiť viac štýlov do jedného celku a preto sa im valil z reproduktorov onen svojbitný sound, ktorý sa už navždycky zapísal zlatým písmom do histórie českého rocku.
Kapela si samozrejme odbila i povinné ťahanice s rôznymi kultúrnymi inšpektormi a potentáty, prípadne príslušníkmi štátnej moci. Avšak zo začiatku – ak sa to zdá neuveriteľné – vôbec nemala s hraním problémy. „Zpočátku nás nechávali být a dokonce nás chválili,“ hovorí manažér P. Růžička v seriály Bigbít. „Říkali, kluci, máte ty krátký vlasy, tak to je dobrý. Neslyšeli nás. Nevěděli, co hrajeme a vo čem zpíváme. Až když přišli na to, co jsme zač, objevily se různý petice a říkali něco jako ´zastavte to šílenství, vždyť to není hudba, to musíme zrušit, to musíme zakázat.´“ Tieto vety presne dokumentujú dobu, v ktorej skupina F.P.B. hrala. Pokus o získanie prehrávok (tzv. povolenie k vystupovaniu) totiž neskončil len ich zákazom koncertov v severočeskom kraji, ale dokonca vyvolal celkom agresívny výpad i zo strany muzikantskej „konkurencie“. „Hudobníci niektorých lokálnych kapiel ešte k tomu z vlastnej iniciatívy spísali petíciu jak proti F.P.B., tak proti celému punk rocku, požadujúci tejto antikultúre zakrútiť krkom. Skvelé časy!“ (F.F., kniha Kytary A Řev). Papiere k hraniu potom skupina získala až v Prahe.
M. Wanek k celkovému postaveniu F.P.B. v rámci severných Čiech v seriály Bigbít dodáva: „Nebyl záměr, abychom byli problémovou kapelou, ale… za prvý to přišlo samo sebou, že jsme hráli to, co jsme hráli, a za druhý jsme chtěli tu hudbu provozovat čistě s českými texty. A ty narážely ihned.“
Z hľadiska známosti skupiny je pre nich asi najdôležitejším rokom 1985. Vtedy teplické trio (Wanek, Nový, Hanzlík) vyšlo ilegálne na známy festival do poľského Jaroscina, kde mu aplaudovalo cez osem tisíc divákov. V tej dobe na filmový pás zaznamenané vystúpenie F.P.B. na Opatově sa stalo jediným naozaj punkovým momentom legendárneho dokumentu o českom rocku, filme nazvanom „Hudba 85“. Petr Růžička si potom na falošné papiere a razítko SSM prenajal loď a zariadil tak dnes už slávnu akciu „Hudební parník Vltava“, na ktorú sa zyšli punkeri z celých Čiech (vystupovali ešte.. Už Jsme Doma, Plexis a Jogurt BB). Zlatým bodom sezóny bol potom punkový mini festival v Staré Lysé (ešte Plexis, Mrtvý Miminka, Radegast), ktorý zakončil príjazd policajných zložiek, a po ktorom F.P.B. už definitívne prišli o papiere k hraniu.
Vtedy sa ale už začínajú prejavovať Wanekove snahy posunúť sa hudobne zase niekam ďalej. Očarovala ho súhra dychových nástrojov a tak si párkrát zajamoval s ďalšou teplickou kapelou, v ktorej hral na saxofón bubeník F.P.B. Milan Nový a ktorá sa nazývala Už Jsme Doma. A tieto radostné jamy neskôr podporili Wanekovo rozhodnutie presunúť svoje nápady a aktivity práve do tohoto, zatiaľ krátko pôsobiacej kapely. S F.P.B. síce ešte odohral koncert na prvom Rockfeste v roku 1986 v Prahe, ale následne po ňom manažérovi Petru Růžičkovi oznámil, že definitívne odchádza. A pretože spoločne sním k UJD prestúpil aj gitarista Romek Hanzlík, musel teplický „malcolm“ Růžička doplniť kapelu o minimálne dvoch hudobníkov.
A tak do F.P.B. prišli k bubeníkovi Milanovi Novému, dva šestnásťroční „ostrostřelci“ Radovan Uhlíř (basgitara, spev) a Kamil Krůta (gitara), vďaka nim sa sound kapely opäť vrátil k rýchlejšiemu, ale primitívnejšiemu zvuku, Keďže obaja mladíci ešte zatiaľ nevynikali prílišným inštrumentálnym umom ako ich predchodcovia. Stručne povedané – v tejto dobe možno hovoriť o F.P.B. ako o vyložene punkovej skupine. Komentár M. Waneka k tomuto obdobiu F.P.B. je celkom strohý (Rinsing stage 1996): „Duch té kapely se velmi výrazně změnil z té zvláštní ´divné´ punkové-neopunkové kapely na ´druhovlně´ punkovou kapelu běžnou a po textové stránce to byl jistě úplný úpadek, já osobně mám nejraději, když se o té sestavě mluví jako o ´Nových F.P.B.´, protože ve skutečnosti to byly dvě naprosto různé koncepce a tedy i dvě různé kapely.“
Avšak ešte len v tomto období F.P.B. sa ukázalo, aký schopný je manažér Petr Růžička pri zháňaní postavenia k hraniu. Behom ôsmich mesiacov kapela odohrala okolo čtyridsiatich koncertov, čo je takmer rovnaký počet ako stará zostava za celú svoju existenciu. Zahrala si i niekoľkokrát v „dederonskom“ východnom Berlíne a vystúpila i na Rockfeste v roku 1987. Potom však Kamil Krůta spôsobil ťažký prúser – verný idei, že punk rovná sa výtržnosť, najprv vykradol starožitníctvo, potom zničil sochu Klementa Gottwalda v Tepliciach a vzápätí ušiel do NDR a Poľska, kde bol dolapený, a šiel sedieť.
Růžička sa v tej dobe začal venovať inej teplickej partii Šanov 1, kam na prelome rokov 1987-88 pritiahol ako speváka Radovana Uhlíře. Milan Nový sa ešte snažil F.P.B. zachrániť, ale toto snaženie vyšlo naprázdno a kapela sa rozpadla.
Tvorbu skupiny F.P.B. dnes chápeme ako najprirodzenejšie pôsobiacu fúziu punku a alternatívnej hudby, ktorá sa objavila v Čechách v 80. rokoch. Toto hudobné prepojenie naviac skĺbené s textami M. Waneka a jeho citlivým výberom poézie od iných autorov, nám dáva ucelený portrét umelca, ktorý vysoko prekračuje rámec škatuľky, do ktorej je zaradený.
V roku 1991 vychádza kapele jediný štúdiový album, „Kdo Z Koho, Ten Toho“ pod vydavateľstvom N.A.R. Records.
Nahrávky jednej z prvých a rozhodne originálnych českých (a slovenských) punkových kapiel – F.P.B. – vydáva Malárie Records. Spláca tak mnohoročný dlh českých a slovenských vydavateľov zmapovať tvorbu tejto teplickej skupiny, ktorá stála pri zrode dodnes stále živého štýlu a obohatila ho nie príliš videným spojením s českou i svetovou poéziou, a s alternatívnou scénou. Skupina F.P.B. nastavila veľmi vysokú umeleckú latku pre mnoho následujúcich kapiel podobného typu, ale zdá sa, že v svojej snahe kultivovať tento štýl a tým aj svojich poslucháčov, zostala do súčasnej doby neprekonaná.
Bezprostrední nasledovníci F.P.B. – členovia skupiny Už Jsme Doma a predovšetkým ich spevák a bývalý zakladateľ F.P.B. Miroslav Wanek – sa rozhodli osláviť túto udalosť nácvikom cca 20 piesní a spoločne s bývalým gitaristom F.P.B. Romkem Hanzlíkem.
Na koncerte „Už Jsme Doma hrajú F.P.B.“ v pražskom Lucerna Music Bare dňa 6.11. 2008, potom skupina pokrstí práve vychádzajúce troj CD F.P.B nazvané „Kniha Přání A Stížností“, vo výpravnej verzii zo sto stránkovou knihou z grafickej dielne Karla Halouna a Luďka Kubíka.
V tomto roku vychádza remastrovaná reedicia albumu na Vinyle, “ Kdo Z Koho Ten Toho (Victor Tall Over All)“ pod vydavateľstvom Agentura A.M.P.
Ve středu, 4.9. pokřtíme v Rock Café v Praze na Národní LP s písněmi skupiny FPB pod Názvem Kdo z koho, ten toho. Toto LP se mělo křtít už v květnu. Skupina Už jsme doma společně s Romkem Hanzlíkem jezdila s programem „UJD a Romek Hanzlík hrají písně FPB“ několik let. Když se Romek rozhodl ke svým mnoha činnostem přidat i vydavatelství, začal Filipem Topolem a pokračoval právě re-edicí FPB (konečně s adekvátním obalem). Bohužel to LP bylo zároveň tím posledním, co vydal. Těšili jsme se společně na křest a i když na Romka padla koncem března náhlá choroba, termín křtu jsme nerušili a doufali společně s Romkem, že se do května vše zlepší a že to Romek dá. Romka přestávala poslouchat ruka, ale přesto si dal přinést kytaru a cvičil na ni každý den, dokud to jen trochu šlo, cvičil na ten křest. Pak už ruce přestaly fungovat úplně, ale na můj dotaz při mojí návštěvě v nemocnici (kdy jsem se taktně ptal, zda bychom přeci jen neměli ten termín posunout nebo koncert zrušit) mi Romek na půl úst říkal: to přece musím dát. Bylo to vzhledem k jeho stavu trochu žalostné, ale zároveň obdivuhodné, jak se držel života a svých plánů, jak to odmítal akceptovat. Tak jsme ten termín drželi a byli rozhodnuti ho odehrát stůj co stůj, i za něj. Nešťastnou shodou okolností si Pepa Červinka pár dní před křtem poranil ruku a tak se nakonec přeci jen nekonal, ale dohodli jsme se s Rock Café, že ho prostě uděláme a nalezli první možný termín pro obě strany a to právě 4.9. Vzpomínám, že jsem si dokonce říkal, že je to možná dobře, že se to odsouvá na září, že se třeba Romek do té doby vzchopí a že přeci jen tento svůj koncert odehraje. Prvního června ale odešel. Hledat někoho za něj by nemělo žádný smysl, jediný způsob jak koncert odehrát a splnit tak Romkovi jeho záměr (i když bohužel be z něho) bylo přepsat aranže a nacvičit tyto písně v čistém obsazení UJD. To se odehrálo minulý víkend u mě doma v Jakubu. A ve středu to tedy premiérově zahrajeme v Rock Café. I za Romka – a vlastně s Romkem.
Role kmotra LP FPB se ujme Petr Hošek ze skupiny Plexis, která byla (a je) naším souputníkem od raných osmdesátým let. Tak přijďte. I za Romka – a vlastně s Romkem.
Mirek Wanek
OPEN AIR FESTIVAL PODVINÍ – 20 LET ALTERNATIVNÍ A NEZÁVISLÉ SCÉNY VE VYSOČANECH
čtvrtek 5.9. 2 0 1 9
od 16:30 !!!
PŮLNOC
BBP – podzemní orchestr
69 /legendární uskupení J. Maxy/
TY SYČÁCI
BAVOR A JAVOR
Vstup : volný
Čas plyne snad rychleji než voda, a podivný pištec v dlouhém plášti už podvacáté svolává své věrné, beatu milovné publikum do přírodního parku ve Vysočanech. PODVINÍ – festival alternativní a nezávislé scény Prahy 9 a Nakl. RAT slaví letos rovných 20 let své existence a to už je věru pěkné výročí! Je jiný, než většina ostatních festivalů, kde se pořád dokolečka opakují stále stejná jména, a tak je celkem jedno, jaký z nich si vyberete.
Píšťala krysaře vábí ty, kteří jsou už přesyceni tím, co se na ně denodenně valí z televize a komerčních rádií. Občas je dobré zahodit růžové brýle a zatančit si na podivný rock“n“roll. A právě tento večer v Podviní je na to ten pravý čas!
Dvacátý ročník zahájí vystoupení půvabné kapely BAVOR A JAVOR, která exhumovala texty legendárního Gézy Včeličky a v obsazení 2-3 kytary, banjo a bicí je vesele sype z rukávů svých smutečních obleků. Sound, připomínající místy temné balady Toma Waitse a jindy zase písně začouzených staropražských lokálů, je tím nejlepším lékem na to všechno, co se právě děje kolem nás. Kdyby měl někdo natočit novodobý soundtrack k legendárnímu seriálu Hříšní lidé města pražského, byla by tato kapela jistě skvělou volbou. Nechat si utéct tento bonbónek z Jedové chýše, který zaručeně rozhýbá nejeden zvadlý střevíc, by bylo chybou pekelnou!
Jako druhý soubor vystoupí legendární uskupení devadesátých let s vševýstižným názvem 69. Tato kultovní kapela se výjimečně a toliko pro tuto příležitost vrátí mezi živé, aby mladým i starým připomněla své nesmrtelné evergreeny. Písně z jukeboxu ďábelské formace pana Jana Maxy jako Brixton, Pražskej D.J., Psí hodinář či Žena kožená … patří ke zlatému fondu beatových hitparád, a některé z nich byly během let ku slyšení například v podaní kapel Panika či Cirkus Ovážná Srdce. Kapela stačila přivést na svět toliko jedno, ale zato velmi obskurní, CD, které se však stalo jedinečným kultem své doby. A tento koncert je skvělou a výjimečnou příležitostí vrátit se alespoň na chvíli do zlatých devedesátých a pochopit skutečný význam slova „pecka“. Na kapelu 69 musí tančit snad každý, kdo má dvě až čtyři nohy a alespoň jeden ušní boltec, který funguje.
Těžko pro kapelu, která se na pódiu objeví poté a má v čele Petra Vášu, hledat výstižnější název než TY SYČÁCI. Brněnský divous, básník a performer Petr Váša a jeho rytmická dnes už trojice zbrojnošů beatu, rozjedou představení, které lze po právu nazvat „Něco mezi nebem, peklem a zemí“. Jeho dlouholetí souputníci pan Basa a pan Kytara se před léty sešli v dnes už rovněž legendární kapele Pavla Fajta Pluto. Je asi zbytečné hledat na beatových pódiích šílenější postavu, než je právě pan Petr V. Už na konci osmdesátých let v jeho legendární kapele Z kopce bylo jasné, že nic podobného, hudebně ani výrazově, tady není. A ne náhodou se stal na čas i součástí legendární Jasné Páky, kde na postu zpěváka Dády Albrechta se mu jako jedinému povedlo oživit neoživitelné. Ty Syčáci jsou dobrým příkladem vynikající brněnské scény, která svého času s přehledem válcovala věže i kluby Prahy. Pódia, která znamenají svět, brázdí už od roku 2000 a zásobník jejich CD u firmy Indies věru nezeje prázdnotou. A to navíc Syčáci právě dokončili své další a zbrusu nové album „The Tramp“, z něhož bude i tohoto večera nepochybně provedena malá ochutnávka. A že je opravdu na co se těšit, je asi v tomto případě zcela zbytečné psát.
Předposlední kapelou alternativních oslav festivalových dvacetin budou dámy a pánové z podzemního orchestru BBP. Toto poměrně početné hudební těleso věnuje své letošní vystoupení vzpomínce na nedávno zesnulého manažera mnohých spřízněných, ale také kytaristu teplických punkových FPB (a svého času i Už Jsme Doma) Romka Hanzlíka. Zásadní muž nejen české nezávislé scény opustil náhle a nečekaně nejen svůj svět alternativy počátkem června letošního roku. Bude nám všem chybět víc, než se nám už teď zdá. Mnoho kapel z jeho stáje, ale i on sám, se za ta léta objevila i na tomto festivalu. Temní patrioti místního podzemí mu proto věnují své vystoupení, v němž bude čas na slzy, ale i na kusy úsměvu. A snad tam nahoře bude okno otevřené. Kdo chce, může tančit a kdo chce, může vzpomínat. Neboť je opravdu na co.
A závěr večera už bude patřit hvězdám, jak se na PŮLNOC sluší. Kapela Mejly Hlavsy, která koncem osmdesátých let vzešla z legendárních The Plastic People of The Universe, byla svým soundem někde mezi PPU a The Velvet Underground. A zní jako malý zázrak, že mohla oficiálně hrát už na konci časů nekonečné rudé dekády. Většině skladeb vévodil temný dívčí vokál, ne nepodobný legendární Nico a v kapele se nakonec sešla i valná většina plastických lidí z vesmíru. Geniální Mejlovy melodie a magický sound celé kapely je, zdá se, nesmrtelný. Dostatečným důkezem je i její reinkarnace, která proběhla v rámci desátého výročí Mejlova mimozemského bytí. Koncert v žižkovské Akropoli, kde kapela zahrála pro Mejlu téměř v původním obsazení, měl takový ohlas, že se Půlnoc rozhodla ještě nějaký čas živě hrát. Na dobré značce Guerilla Record natočila nakonec i živé CD a oficiálně ukončila činnost. Přesto se párkrát za rok někde objeví a zahraje, protože kapelu, jako je tato, by byl hřích nechat spát! A když už slavíme tak pěkně kulaté výročí, kdo jiný by ho měl na závěr ozdobit, než právě tento zásadní soubor českého hudebního podzemí. Každý koncert Půlnoci je takový malý svátek, tak neváhejte a buďte v ten správný čas na tom správém místě!
Přijďte oslavit 20 let festivalu a alternativy tam, kde nedaleko dlel i sám Ladislav Klíma.
CO NEVIDĚT NA VIDĚNOUUU V PODVINÍ, PŘÁTELÉ!!!!!!
Na Vrbovských Vetroch v júli 2019 krstil Braňo Jobus okrem iných noviniek, ktoré každoročne vydáva, aj výberové cd a LP KARPATSKÉ CHRBÁTY s príznačným názvom XXXXX. Ten názov je tam preto, lebo traja členovia kapely v tomto roku dovŕšili päťdesiat rokov svojho života. Spevák Branuško Jobus, bassgitarista bratranček Roman Klčo a sologitarista Kusík, vlastným menom Miroslav Kusý. Bubeník Peter Hrdina dosiahol toto jubileum už pred pár rokmi Album obsahuje najväčšie hity kapely z posledných ôsmich albumov. Výberu piesní predchádzala anketa, ktorú Branuško realizoval prostredníctvom fanúšikov a blízkych priateľov, ktorí si mohli vybrať svoje najobľúbenejšie piesne z tvorby Karpatských Chrbátov. Album obsahuje 19 piesní a mne sa v ankete podarilo z nich uhádnuť jedenásť.
Album má skvelý svieži moderný zvuk a nahratý bol doma u Branuška v štúdiu Abusus vo Vrbovom. Niektoré piesne sú žartovne uvádzané a komentované. V komentároch je počuť hlasy významných hudobných osobnosti ktoré ovplyvňovali život kapely, Michal Pavliček, Klaudius Kryšpín, Vilem Čok, David KOLLER, Milan Lasica Michal Kaščák, Dorota Nôtová, Martin Višňovský. Samozrejme že na výberovom albume nemôže chýbať ani kopa hostí. Neodmysliteľnou súčasťou je prvý bubeník kapely Andrej Jobus ktorý hrá na gajdy. Michael Kocáb, Lenka Dubeňová, Petra Breče spev, Peter Kohout saxofóny a kopa ďalších. Branuško mi hovoril že týmto dielom chce upratať jednu životnú kapitolu skupiny Karpatské Chrbáty a zakonzervoval to najlepšie z tvorby čo kedy s kapelou urobili. To isté sa chystá v blízkej budúcnosti urobiť aj s Vrbovskými Víťazmi a Abususom. Obsahovo album nepriniesol nič nové až na zopár nových aranžmánov a nových zvukov v niektorých piesňach. O virtuózite jednotlivých členov kapely niet najmenších pochýb, kapela šľape ako hodinky. Zvuk kapely je vyzretý a cítiť že chlapci hrajú spolu už 35 rokov. Tu je ešte zoznam skladieb ktoré prešli výberom
KARPATSKÉ CHRBÁTY 2019
1.Keď som pásol madrace
2.Had nemá vlasy
3.Zachrán prales vypadni a zales
4.Krsný tato
5.Omascený chleba
6.Takto sa žije v našom pásme
7.Žlčníkový záchvat
8.Dobre je ked sa huba obleje
9.Já jsem včera pil aj tvrdé
10.Zajace
11.Okolo je Sahara
12.Hroch Karol
13.Tiahli víly
14.Pallo myllo
15.Zavrela ho
16.Hahula
17.Rovnováha
18.Zavri si konečne hubu
19.Chalani si v šenku sedzá
Komu sa nechce počúvať všetkých osem radových albumov z dielne skupiny Karpatské Chrbáty tak kľudne siahnite po skvelej výberovke XXXXX. Je naozaj výborná…
Na sudovke ktorú každoročne organizujú chlapci z Bez ladu a skladu tento rok vystúpila skvelá kapela Vydrapená Bužírka Punk System ktorá nekompromisne spieva svoje punkové piesne a balady s tematikou Absolutely no sport. Myslím si že chalani okolo Misa Kaščáka založili túto kapelu ako happeningovu záležitosť pri príležitosti turnaja stolného hokeja ktorú organizuje FSH. Pamätám si ako sme niekedy v roku 2002 expresne vydávali vo Fukkavica Records prvý singel VBPS na cd v náklade 50 ks. Michal nám dal veľkorysé dve hodiny na to aby sme z poslanych dvoch ks mp3 napálil 50 ks CD a obalov. Podarilo sa. Michal prevzal outfit z prvej svojej punkovej kapely VEZENSKÉ GULE ktorú založili s Bedlym z Bez ladu a skladu. Táto kapela mala doteraz deväť vystúpení. Viem to presne, lebo sedem som im organizoval osobne. Nikdy sa nerozpadli..
V 2002 pred Vianocami mali VBPS svoj prvý oficiálny legendárny koncert v Trenčíne na WC STAGE v okruhovom dome armády na našom klasickom rockovom Mikuláši. . Odvtedy máme veľa spoločného. Chlapci z VBPS majú svojho osobného čašníka Helmuta ktorý behom produkcie ulieva divákom alkoholické nápoje plus žinčicu. Podobne sme v Chvm v bratislavskom Primafe čapovali alpský rizling počas koncertov. V roku 2012 sme absolvovali spoločný koncert v Prahe, Chvm, VBPS, Sdruzeni rodicu a pratel ropy. Bol to prvý zahraničný koncert kapely Vydrapená Bužírka Punk System. Medzitým kapela vydala skvelý dvojalbum na vinyle a dozrela na úžasnú punkovú kapelu so spievajúcim bubeníkom, skvelými textami a pekelnou show. Toto posledné vystúpenie ktoré som videl má vtiahlo do poctivej punkovej atmosféry osemdesiatych rokov. VBPS ma stále baví. Držím palce do ďalších rokov chlapci…
Matko nmh
Rasto……
Ivan Masarik…
Skus….
Chvílu sem myslel na hlupáka v Zoo.
Teď to vypadá na Vobrutch band a jejich ˇ“Hendrixa chudých“
Skúška….
Oblak v Trenčíne
Chvm 2019
Spomienka na Kaju
https://youtu.be/W7SqXPVOBFY
Dnes bicie
Vsetko nazdravie Lubos!
Ďakujem pekne
FOURH PRIZE BAND (F.P.B.).. alebo taktiež Štvrtá Cenová Skupina, Teplická kapela pôsobila v rokoch 1980 – 1987.
Hlavnou postavou tejto najslávnejšej teplickej punkovej skupiny bol basák a spevák Miroslav Wanek: „V tý době jsme chodili na pivo do zaplivanejch čtyrek, takže název Čtvrtá cenová skupina je celkem jasnej. Nejdůležitější knajpou byla v té době hospoda Vyšehrad neboli Věšák. Tam chodily všechny ty máničky, tam se domlouvalo, kam jet na akci, co se děje, kde kdo hraje a podobně.“
Wanek hral na konci 70. rokov ako dlhovlasý mladík so skupinou Elektron hard rock (s L. Zedníkem a Z. Mazačem). Koncom roku 1979 však niekoľko po sebe idúcich náhod rozhodlo, že sa jeho hudobná cesta bude uberať trochu iným smerom. V tej dobe navštívil 9. Pražské jazzové dni, kde bolo prítomné vystúpenie mladých pražských kapiel.. Energie G, Psí Vojáci, Zikkurat, a tesne potom pri jednom bytovom sedení si vypočul prvý album Damned, ktoré ho dostalo do kolien (konkrétne skladba „New Rose“).
Tieto skutočnosti plus nové vzniknuté priateľstvo s Petrem Růžičkou – on bol jedným z návštevníkov onoho bytového sedenia – moc ovplyvnili jeho rozhodnutie založiť svoju vlastnú kapelu, ktorá by nejako reflektovala posun v jeho hudobnom názore. A tak spoločne s o niečo starším Růžičkou, ktorý sa zrovna vrátil z väzenia (sedel vďaka obľúbenému paragrafu často nasadzovanému na tzv. závadovú mládež, za „poburovanie“), založili v decembri roku 1980 dnes už legendárna kapela F.P.B. Zo začiatku ju tvorili len sami dvaja, ale bolo im jasné, že na kapelu je to trochu málo, preto začali zháňať ďalších šialencov, ktorí by sa ich netradičného projektu zúčastnili. Takže ta úplne prvá zostava kapely bola akýmsi kompromisom – Wanek (vtedy ešte hráč na gitaru) si moc prial hrať s bubeníkom P. Novým a tak prizval k spolupráci celú jeho formáciu Mikron, v ktorej vtedy Nový pôsobil.
Na poste basgitary sa potom objavil Petr Kuranda. Na prvom koncerte (február 1981) spomína M. Wanek vo fanzine Rinsing Stage (1996): „První koncert v Ústí nad Labem se odehrál tak, že první hrál Mikron svých sedm písní a pak jsem přišel já a Růžička, namalovaní v obličeji na bílo a v bílých nočních košilích a na pódiu bylo F.P.B. Zahráli jsme dvě naše písně („Slepci“ na text Jiřího Wolkera a píseň „Stab Your Back“ od Damned) a byl konec. Lidi ovšem šíleli.“
Skoro všetci okrem Nového odišli a Kuranda (odohrál s F.P.B. len dva koncerty) musel navyše narukovať na vojnu. A tak sa obsadenie v roku 1981 zmenilo nielen personálne ale aj nástrojovo, pretože bol oslovený Wanekův spolužiak zo školy, gitarista J. Hanzlík (ex-Admirál). Túto zostavu potom samotní členovia kapely označujú ako hlavnú a základnú: Miroslav Wanek (spev, basgitara), Milan Nový (bicie, spev), Romek Hanzlík (gitara) a Petr Růžička (manager)
Kapela začala celkom dosť koncertovať a to najprv pod českým názvom Čtvrtá Cenová Skupina, postupom doby ako Fourth Prize Band, a nakoniec s názvom ustálila na skratke F.P.B. Taktiež sa jej repertoár rodil a formoval postupne – Veď v tomto prvom období existovalo vlastných skladieb len minimum, vo vetšine sa smažili prevzaté veci od Damned, Clash, Killing Joke, Pere Ubu, naviac ešte veľakrát spievané v angličtine. Asi po roku hrania odišiel Hanzlík (ešte predtým si s F.P.B. občas hosťovala speváčka Ilma Maršíčková) na vojnu a skupina asi pol roka pôsobila len vo dvojici.
Potom sa k Wanekovi a Novému pripojili basgitarista Pavel Keřka a gitarista Ivo Dolanský (brat Jindřicha Dolanského z neskorších Už Jsme Doma) a v kapele natrvalo zakotvila aj Ilma. Na niekoľkých koncertoch si s F.P.B. zahral aj gitarista a spevák Ota Chlupsa. V roku 1983 si po odchode I. Maršíčkové so kapelou zaspievala ešte Marie Červinková. O tomto období vystupovania v päť(šesť)-člennej zostave, trvajúcim asi rok a pol, potom Wanek hovorí ako o rozhodujúcom „pro nalezení vlastní tváře“. Keď sa gitarista Romek Hanzlík vrátil z vojny, našiel už hotovú kapelu s kompletným repertoárom, ktorý sa po odchode Keřky, I. Dolanského, Maršíčkové a Chlupsy (skupina sa stala opäť triom) už príliš nerozšíril.
Z predchádzajúceho textu už tak trochu vyplýva, že aj keď sú dodnes F.P.B. pokladaní jednoznačne za punkovú kapelu, oných vplyvov na ich tvorbu bolo ďaleko viac. Wanek sa netajil obdivom k americkému undergroundu, reprezentovanému k príkladu formáciami Residents, Pere Ubu či Devo, k hnutiu Rock In Opposition, jeho obľúbenci boli aj pražské kapely Extempore a Zikkurat. O existencii ďalších u nás celkom nových a neznámych kapiel sa dozvedal cez manažéra Petra Růžičku, lebo ten úzko spolupracoval s Jazzovou sekciou, ktorá hlavne vďaka „Zubu“ Vlčkovi importovala dosky týchto umelcov do Československa. A je teda prirodzené, že niektoré cover verzie piesní kapiel tohoto typu sa s českými textami objavili aj v repertoáre F.P.B.
Hlavnou devízou skupiny však boli vlastní skladby, so sociálne kritickými textami. Hudobná publicistka Jana Šeblová o nich v knihe „Excentrici v přízemí“ napísala: „Při luštění významů slov a silných a prostých obrazů nacházíme bolest, kritiku i sebekritiku, smutek i nadhled. Zachycený pocit je mnohovrstevný, navíc nezůstává jen u povrchu jevů. Aniž by kapela ztratila cokoliv z vlastností, charakteristických pro punk, vytváří obraz prostředí, ve kterém žije. Slovy, pochytanými na ulici a rvavou hudbou.“
Priebojná hudba – áno, to je vcelku presný popis toho, čo skupina produkovala. V trojčlennom obsadení už musíte byť moc dobrí a vynaliezaví, aby ste niečo dokázali. A nesmie chýbať energia, drive a divoké až agresívne koncertné vystupovanie. Toho všetkého sa F.P.B. dostávalo v miere vrchovatej a keď k tomu ešte pripočítame celkom slušnú inštrumentálnu schopnosť, je celkom logické, že sa o koncertoch tejto skupiny dodnes hovorí s úctou a nadšením. Totiž – ono spojenie punkovej údernosti, danej divokou rytmikou, raz nakričaným a druhý krát zas prednesovým vokálom, s vplyvmi všetkých tých alternatívnych partov, nech už zahraničných alebo domácich, to celé dávalo dohromady v tuzemsku doposiaľ nepoznaný tvar, majúci vcelku nepochybne punc originality. Prístup F.P.B. bol možno trochu podobný prístupu Zikkuratu, táto kapela však (až na výnimky) striktne oddeľoval punkové piesne od svojho druhého extrému – experimentálnych plôch a improvizácií. Pokúsili sa spojiť viac štýlov do jedného celku a preto sa im valil z reproduktorov onen svojbitný sound, ktorý sa už navždycky zapísal zlatým písmom do histórie českého rocku.
Kapela si samozrejme odbila i povinné ťahanice s rôznymi kultúrnymi inšpektormi a potentáty, prípadne príslušníkmi štátnej moci. Avšak zo začiatku – ak sa to zdá neuveriteľné – vôbec nemala s hraním problémy. „Zpočátku nás nechávali být a dokonce nás chválili,“ hovorí manažér P. Růžička v seriály Bigbít. „Říkali, kluci, máte ty krátký vlasy, tak to je dobrý. Neslyšeli nás. Nevěděli, co hrajeme a vo čem zpíváme. Až když přišli na to, co jsme zač, objevily se různý petice a říkali něco jako ´zastavte to šílenství, vždyť to není hudba, to musíme zrušit, to musíme zakázat.´“ Tieto vety presne dokumentujú dobu, v ktorej skupina F.P.B. hrala. Pokus o získanie prehrávok (tzv. povolenie k vystupovaniu) totiž neskončil len ich zákazom koncertov v severočeskom kraji, ale dokonca vyvolal celkom agresívny výpad i zo strany muzikantskej „konkurencie“. „Hudobníci niektorých lokálnych kapiel ešte k tomu z vlastnej iniciatívy spísali petíciu jak proti F.P.B., tak proti celému punk rocku, požadujúci tejto antikultúre zakrútiť krkom. Skvelé časy!“ (F.F., kniha Kytary A Řev). Papiere k hraniu potom skupina získala až v Prahe.
M. Wanek k celkovému postaveniu F.P.B. v rámci severných Čiech v seriály Bigbít dodáva: „Nebyl záměr, abychom byli problémovou kapelou, ale… za prvý to přišlo samo sebou, že jsme hráli to, co jsme hráli, a za druhý jsme chtěli tu hudbu provozovat čistě s českými texty. A ty narážely ihned.“
Z hľadiska známosti skupiny je pre nich asi najdôležitejším rokom 1985. Vtedy teplické trio (Wanek, Nový, Hanzlík) vyšlo ilegálne na známy festival do poľského Jaroscina, kde mu aplaudovalo cez osem tisíc divákov. V tej dobe na filmový pás zaznamenané vystúpenie F.P.B. na Opatově sa stalo jediným naozaj punkovým momentom legendárneho dokumentu o českom rocku, filme nazvanom „Hudba 85“. Petr Růžička si potom na falošné papiere a razítko SSM prenajal loď a zariadil tak dnes už slávnu akciu „Hudební parník Vltava“, na ktorú sa zyšli punkeri z celých Čiech (vystupovali ešte.. Už Jsme Doma, Plexis a Jogurt BB). Zlatým bodom sezóny bol potom punkový mini festival v Staré Lysé (ešte Plexis, Mrtvý Miminka, Radegast), ktorý zakončil príjazd policajných zložiek, a po ktorom F.P.B. už definitívne prišli o papiere k hraniu.
Vtedy sa ale už začínajú prejavovať Wanekove snahy posunúť sa hudobne zase niekam ďalej. Očarovala ho súhra dychových nástrojov a tak si párkrát zajamoval s ďalšou teplickou kapelou, v ktorej hral na saxofón bubeník F.P.B. Milan Nový a ktorá sa nazývala Už Jsme Doma. A tieto radostné jamy neskôr podporili Wanekovo rozhodnutie presunúť svoje nápady a aktivity práve do tohoto, zatiaľ krátko pôsobiacej kapely. S F.P.B. síce ešte odohral koncert na prvom Rockfeste v roku 1986 v Prahe, ale následne po ňom manažérovi Petru Růžičkovi oznámil, že definitívne odchádza. A pretože spoločne sním k UJD prestúpil aj gitarista Romek Hanzlík, musel teplický „malcolm“ Růžička doplniť kapelu o minimálne dvoch hudobníkov.
A tak do F.P.B. prišli k bubeníkovi Milanovi Novému, dva šestnásťroční „ostrostřelci“ Radovan Uhlíř (basgitara, spev) a Kamil Krůta (gitara), vďaka nim sa sound kapely opäť vrátil k rýchlejšiemu, ale primitívnejšiemu zvuku, Keďže obaja mladíci ešte zatiaľ nevynikali prílišným inštrumentálnym umom ako ich predchodcovia. Stručne povedané – v tejto dobe možno hovoriť o F.P.B. ako o vyložene punkovej skupine. Komentár M. Waneka k tomuto obdobiu F.P.B. je celkom strohý (Rinsing stage 1996): „Duch té kapely se velmi výrazně změnil z té zvláštní ´divné´ punkové-neopunkové kapely na ´druhovlně´ punkovou kapelu běžnou a po textové stránce to byl jistě úplný úpadek, já osobně mám nejraději, když se o té sestavě mluví jako o ´Nových F.P.B.´, protože ve skutečnosti to byly dvě naprosto různé koncepce a tedy i dvě různé kapely.“
Avšak ešte len v tomto období F.P.B. sa ukázalo, aký schopný je manažér Petr Růžička pri zháňaní postavenia k hraniu. Behom ôsmich mesiacov kapela odohrala okolo čtyridsiatich koncertov, čo je takmer rovnaký počet ako stará zostava za celú svoju existenciu. Zahrala si i niekoľkokrát v „dederonskom“ východnom Berlíne a vystúpila i na Rockfeste v roku 1987. Potom však Kamil Krůta spôsobil ťažký prúser – verný idei, že punk rovná sa výtržnosť, najprv vykradol starožitníctvo, potom zničil sochu Klementa Gottwalda v Tepliciach a vzápätí ušiel do NDR a Poľska, kde bol dolapený, a šiel sedieť.
Růžička sa v tej dobe začal venovať inej teplickej partii Šanov 1, kam na prelome rokov 1987-88 pritiahol ako speváka Radovana Uhlíře. Milan Nový sa ešte snažil F.P.B. zachrániť, ale toto snaženie vyšlo naprázdno a kapela sa rozpadla.
Tvorbu skupiny F.P.B. dnes chápeme ako najprirodzenejšie pôsobiacu fúziu punku a alternatívnej hudby, ktorá sa objavila v Čechách v 80. rokoch. Toto hudobné prepojenie naviac skĺbené s textami M. Waneka a jeho citlivým výberom poézie od iných autorov, nám dáva ucelený portrét umelca, ktorý vysoko prekračuje rámec škatuľky, do ktorej je zaradený.
V roku 1991 vychádza kapele jediný štúdiový album, „Kdo Z Koho, Ten Toho“ pod vydavateľstvom N.A.R. Records.
Nahrávky jednej z prvých a rozhodne originálnych českých (a slovenských) punkových kapiel – F.P.B. – vydáva Malárie Records. Spláca tak mnohoročný dlh českých a slovenských vydavateľov zmapovať tvorbu tejto teplickej skupiny, ktorá stála pri zrode dodnes stále živého štýlu a obohatila ho nie príliš videným spojením s českou i svetovou poéziou, a s alternatívnou scénou. Skupina F.P.B. nastavila veľmi vysokú umeleckú latku pre mnoho následujúcich kapiel podobného typu, ale zdá sa, že v svojej snahe kultivovať tento štýl a tým aj svojich poslucháčov, zostala do súčasnej doby neprekonaná.
Bezprostrední nasledovníci F.P.B. – členovia skupiny Už Jsme Doma a predovšetkým ich spevák a bývalý zakladateľ F.P.B. Miroslav Wanek – sa rozhodli osláviť túto udalosť nácvikom cca 20 piesní a spoločne s bývalým gitaristom F.P.B. Romkem Hanzlíkem.
Na koncerte „Už Jsme Doma hrajú F.P.B.“ v pražskom Lucerna Music Bare dňa 6.11. 2008, potom skupina pokrstí práve vychádzajúce troj CD F.P.B nazvané „Kniha Přání A Stížností“, vo výpravnej verzii zo sto stránkovou knihou z grafickej dielne Karla Halouna a Luďka Kubíka.
V tomto roku vychádza remastrovaná reedicia albumu na Vinyle, “ Kdo Z Koho Ten Toho (Victor Tall Over All)“ pod vydavateľstvom Agentura A.M.P.
Majco
Športovec
Zaslúžený oddych
Branuško
Svadba
Bez ladu a skladu
Cez víkend hrali na dvoch svadbách
Branuškovi a JaZvecovi
Fajn kapela
https://www.youtube.com/watch?v=TMn1UuEIVvA
škovní, dobrý rachot
Ve středu, 4.9. pokřtíme v Rock Café v Praze na Národní LP s písněmi skupiny FPB pod Názvem Kdo z koho, ten toho. Toto LP se mělo křtít už v květnu. Skupina Už jsme doma společně s Romkem Hanzlíkem jezdila s programem „UJD a Romek Hanzlík hrají písně FPB“ několik let. Když se Romek rozhodl ke svým mnoha činnostem přidat i vydavatelství, začal Filipem Topolem a pokračoval právě re-edicí FPB (konečně s adekvátním obalem). Bohužel to LP bylo zároveň tím posledním, co vydal. Těšili jsme se společně na křest a i když na Romka padla koncem března náhlá choroba, termín křtu jsme nerušili a doufali společně s Romkem, že se do května vše zlepší a že to Romek dá. Romka přestávala poslouchat ruka, ale přesto si dal přinést kytaru a cvičil na ni každý den, dokud to jen trochu šlo, cvičil na ten křest. Pak už ruce přestaly fungovat úplně, ale na můj dotaz při mojí návštěvě v nemocnici (kdy jsem se taktně ptal, zda bychom přeci jen neměli ten termín posunout nebo koncert zrušit) mi Romek na půl úst říkal: to přece musím dát. Bylo to vzhledem k jeho stavu trochu žalostné, ale zároveň obdivuhodné, jak se držel života a svých plánů, jak to odmítal akceptovat. Tak jsme ten termín drželi a byli rozhodnuti ho odehrát stůj co stůj, i za něj. Nešťastnou shodou okolností si Pepa Červinka pár dní před křtem poranil ruku a tak se nakonec přeci jen nekonal, ale dohodli jsme se s Rock Café, že ho prostě uděláme a nalezli první možný termín pro obě strany a to právě 4.9. Vzpomínám, že jsem si dokonce říkal, že je to možná dobře, že se to odsouvá na září, že se třeba Romek do té doby vzchopí a že přeci jen tento svůj koncert odehraje. Prvního června ale odešel. Hledat někoho za něj by nemělo žádný smysl, jediný způsob jak koncert odehrát a splnit tak Romkovi jeho záměr (i když bohužel be z něho) bylo přepsat aranže a nacvičit tyto písně v čistém obsazení UJD. To se odehrálo minulý víkend u mě doma v Jakubu. A ve středu to tedy premiérově zahrajeme v Rock Café. I za Romka – a vlastně s Romkem.
Role kmotra LP FPB se ujme Petr Hošek ze skupiny Plexis, která byla (a je) naším souputníkem od raných osmdesátým let. Tak přijďte. I za Romka – a vlastně s Romkem.
Mirek Wanek
koncerty
17.11.2019 FUGA BRATISLAVA
CHVM
WILDENESS
KARPATSKE CHRBATY A MICHAEL KOCAB
18.11. STEJDŹ TRENCIN
CHVM
JESTE JSME SE NEDOHODli
karpatske chrbaty a michael kocab
Chvm 2009
OPEN AIR FESTIVAL PODVINÍ – 20 LET ALTERNATIVNÍ A NEZÁVISLÉ SCÉNY VE VYSOČANECH
čtvrtek 5.9. 2 0 1 9
od 16:30 !!!
PŮLNOC
BBP – podzemní orchestr
69 /legendární uskupení J. Maxy/
TY SYČÁCI
BAVOR A JAVOR
Vstup : volný
Čas plyne snad rychleji než voda, a podivný pištec v dlouhém plášti už podvacáté svolává své věrné, beatu milovné publikum do přírodního parku ve Vysočanech. PODVINÍ – festival alternativní a nezávislé scény Prahy 9 a Nakl. RAT slaví letos rovných 20 let své existence a to už je věru pěkné výročí! Je jiný, než většina ostatních festivalů, kde se pořád dokolečka opakují stále stejná jména, a tak je celkem jedno, jaký z nich si vyberete.
Píšťala krysaře vábí ty, kteří jsou už přesyceni tím, co se na ně denodenně valí z televize a komerčních rádií. Občas je dobré zahodit růžové brýle a zatančit si na podivný rock“n“roll. A právě tento večer v Podviní je na to ten pravý čas!
Dvacátý ročník zahájí vystoupení půvabné kapely BAVOR A JAVOR, která exhumovala texty legendárního Gézy Včeličky a v obsazení 2-3 kytary, banjo a bicí je vesele sype z rukávů svých smutečních obleků. Sound, připomínající místy temné balady Toma Waitse a jindy zase písně začouzených staropražských lokálů, je tím nejlepším lékem na to všechno, co se právě děje kolem nás. Kdyby měl někdo natočit novodobý soundtrack k legendárnímu seriálu Hříšní lidé města pražského, byla by tato kapela jistě skvělou volbou. Nechat si utéct tento bonbónek z Jedové chýše, který zaručeně rozhýbá nejeden zvadlý střevíc, by bylo chybou pekelnou!
Jako druhý soubor vystoupí legendární uskupení devadesátých let s vševýstižným názvem 69. Tato kultovní kapela se výjimečně a toliko pro tuto příležitost vrátí mezi živé, aby mladým i starým připomněla své nesmrtelné evergreeny. Písně z jukeboxu ďábelské formace pana Jana Maxy jako Brixton, Pražskej D.J., Psí hodinář či Žena kožená … patří ke zlatému fondu beatových hitparád, a některé z nich byly během let ku slyšení například v podaní kapel Panika či Cirkus Ovážná Srdce. Kapela stačila přivést na svět toliko jedno, ale zato velmi obskurní, CD, které se však stalo jedinečným kultem své doby. A tento koncert je skvělou a výjimečnou příležitostí vrátit se alespoň na chvíli do zlatých devedesátých a pochopit skutečný význam slova „pecka“. Na kapelu 69 musí tančit snad každý, kdo má dvě až čtyři nohy a alespoň jeden ušní boltec, který funguje.
Těžko pro kapelu, která se na pódiu objeví poté a má v čele Petra Vášu, hledat výstižnější název než TY SYČÁCI. Brněnský divous, básník a performer Petr Váša a jeho rytmická dnes už trojice zbrojnošů beatu, rozjedou představení, které lze po právu nazvat „Něco mezi nebem, peklem a zemí“. Jeho dlouholetí souputníci pan Basa a pan Kytara se před léty sešli v dnes už rovněž legendární kapele Pavla Fajta Pluto. Je asi zbytečné hledat na beatových pódiích šílenější postavu, než je právě pan Petr V. Už na konci osmdesátých let v jeho legendární kapele Z kopce bylo jasné, že nic podobného, hudebně ani výrazově, tady není. A ne náhodou se stal na čas i součástí legendární Jasné Páky, kde na postu zpěváka Dády Albrechta se mu jako jedinému povedlo oživit neoživitelné. Ty Syčáci jsou dobrým příkladem vynikající brněnské scény, která svého času s přehledem válcovala věže i kluby Prahy. Pódia, která znamenají svět, brázdí už od roku 2000 a zásobník jejich CD u firmy Indies věru nezeje prázdnotou. A to navíc Syčáci právě dokončili své další a zbrusu nové album „The Tramp“, z něhož bude i tohoto večera nepochybně provedena malá ochutnávka. A že je opravdu na co se těšit, je asi v tomto případě zcela zbytečné psát.
Předposlední kapelou alternativních oslav festivalových dvacetin budou dámy a pánové z podzemního orchestru BBP. Toto poměrně početné hudební těleso věnuje své letošní vystoupení vzpomínce na nedávno zesnulého manažera mnohých spřízněných, ale také kytaristu teplických punkových FPB (a svého času i Už Jsme Doma) Romka Hanzlíka. Zásadní muž nejen české nezávislé scény opustil náhle a nečekaně nejen svůj svět alternativy počátkem června letošního roku. Bude nám všem chybět víc, než se nám už teď zdá. Mnoho kapel z jeho stáje, ale i on sám, se za ta léta objevila i na tomto festivalu. Temní patrioti místního podzemí mu proto věnují své vystoupení, v němž bude čas na slzy, ale i na kusy úsměvu. A snad tam nahoře bude okno otevřené. Kdo chce, může tančit a kdo chce, může vzpomínat. Neboť je opravdu na co.
A závěr večera už bude patřit hvězdám, jak se na PŮLNOC sluší. Kapela Mejly Hlavsy, která koncem osmdesátých let vzešla z legendárních The Plastic People of The Universe, byla svým soundem někde mezi PPU a The Velvet Underground. A zní jako malý zázrak, že mohla oficiálně hrát už na konci časů nekonečné rudé dekády. Většině skladeb vévodil temný dívčí vokál, ne nepodobný legendární Nico a v kapele se nakonec sešla i valná většina plastických lidí z vesmíru. Geniální Mejlovy melodie a magický sound celé kapely je, zdá se, nesmrtelný. Dostatečným důkezem je i její reinkarnace, která proběhla v rámci desátého výročí Mejlova mimozemského bytí. Koncert v žižkovské Akropoli, kde kapela zahrála pro Mejlu téměř v původním obsazení, měl takový ohlas, že se Půlnoc rozhodla ještě nějaký čas živě hrát. Na dobré značce Guerilla Record natočila nakonec i živé CD a oficiálně ukončila činnost. Přesto se párkrát za rok někde objeví a zahraje, protože kapelu, jako je tato, by byl hřích nechat spát! A když už slavíme tak pěkně kulaté výročí, kdo jiný by ho měl na závěr ozdobit, než právě tento zásadní soubor českého hudebního podzemí. Každý koncert Půlnoci je takový malý svátek, tak neváhejte a buďte v ten správný čas na tom správém místě!
Přijďte oslavit 20 let festivalu a alternativy tam, kde nedaleko dlel i sám Ladislav Klíma.
CO NEVIDĚT NA VIDĚNOUUU V PODVINÍ, PŘÁTELÉ!!!!!!
Lahki muži 2
Ľahkí muži
Karpatské Chrbáty XXXXX
streda, 14. augusta 2019
6:41
Na Vrbovských Vetroch v júli 2019 krstil Braňo Jobus okrem iných noviniek, ktoré každoročne vydáva, aj výberové cd a LP KARPATSKÉ CHRBÁTY s príznačným názvom XXXXX. Ten názov je tam preto, lebo traja členovia kapely v tomto roku dovŕšili päťdesiat rokov svojho života. Spevák Branuško Jobus, bassgitarista bratranček Roman Klčo a sologitarista Kusík, vlastným menom Miroslav Kusý. Bubeník Peter Hrdina dosiahol toto jubileum už pred pár rokmi Album obsahuje najväčšie hity kapely z posledných ôsmich albumov. Výberu piesní predchádzala anketa, ktorú Branuško realizoval prostredníctvom fanúšikov a blízkych priateľov, ktorí si mohli vybrať svoje najobľúbenejšie piesne z tvorby Karpatských Chrbátov. Album obsahuje 19 piesní a mne sa v ankete podarilo z nich uhádnuť jedenásť.
Album má skvelý svieži moderný zvuk a nahratý bol doma u Branuška v štúdiu Abusus vo Vrbovom. Niektoré piesne sú žartovne uvádzané a komentované. V komentároch je počuť hlasy významných hudobných osobnosti ktoré ovplyvňovali život kapely, Michal Pavliček, Klaudius Kryšpín, Vilem Čok, David KOLLER, Milan Lasica Michal Kaščák, Dorota Nôtová, Martin Višňovský. Samozrejme že na výberovom albume nemôže chýbať ani kopa hostí. Neodmysliteľnou súčasťou je prvý bubeník kapely Andrej Jobus ktorý hrá na gajdy. Michael Kocáb, Lenka Dubeňová, Petra Breče spev, Peter Kohout saxofóny a kopa ďalších. Branuško mi hovoril že týmto dielom chce upratať jednu životnú kapitolu skupiny Karpatské Chrbáty a zakonzervoval to najlepšie z tvorby čo kedy s kapelou urobili. To isté sa chystá v blízkej budúcnosti urobiť aj s Vrbovskými Víťazmi a Abususom. Obsahovo album nepriniesol nič nové až na zopár nových aranžmánov a nových zvukov v niektorých piesňach. O virtuózite jednotlivých členov kapely niet najmenších pochýb, kapela šľape ako hodinky. Zvuk kapely je vyzretý a cítiť že chlapci hrajú spolu už 35 rokov. Tu je ešte zoznam skladieb ktoré prešli výberom
KARPATSKÉ CHRBÁTY 2019
1.Keď som pásol madrace
2.Had nemá vlasy
3.Zachrán prales vypadni a zales
4.Krsný tato
5.Omascený chleba
6.Takto sa žije v našom pásme
7.Žlčníkový záchvat
8.Dobre je ked sa huba obleje
9.Já jsem včera pil aj tvrdé
10.Zajace
11.Okolo je Sahara
12.Hroch Karol
13.Tiahli víly
14.Pallo myllo
15.Zavrela ho
16.Hahula
17.Rovnováha
18.Zavri si konečne hubu
19.Chalani si v šenku sedzá
Komu sa nechce počúvať všetkých osem radových albumov z dielne skupiny Karpatské Chrbáty tak kľudne siahnite po skvelej výberovke XXXXX. Je naozaj výborná…
Lubos Chvm
Áno.Podľa toho ako hrali na Vr.Ve…Návrat do energizijúceho obdobia pred oficial releasami.A to aj v skladbách po tomto období.Mocný krok vpred.
Hugh… Zzzz
Hugh…
Aj muži majú svoje dni
Na sudovke ktorú každoročne organizujú chlapci z Bez ladu a skladu tento rok vystúpila skvelá kapela Vydrapená Bužírka Punk System ktorá nekompromisne spieva svoje punkové piesne a balady s tematikou Absolutely no sport. Myslím si že chalani okolo Misa Kaščáka založili túto kapelu ako happeningovu záležitosť pri príležitosti turnaja stolného hokeja ktorú organizuje FSH. Pamätám si ako sme niekedy v roku 2002 expresne vydávali vo Fukkavica Records prvý singel VBPS na cd v náklade 50 ks. Michal nám dal veľkorysé dve hodiny na to aby sme z poslanych dvoch ks mp3 napálil 50 ks CD a obalov. Podarilo sa. Michal prevzal outfit z prvej svojej punkovej kapely VEZENSKÉ GULE ktorú založili s Bedlym z Bez ladu a skladu. Táto kapela mala doteraz deväť vystúpení. Viem to presne, lebo sedem som im organizoval osobne. Nikdy sa nerozpadli..
V 2002 pred Vianocami mali VBPS svoj prvý oficiálny legendárny koncert v Trenčíne na WC STAGE v okruhovom dome armády na našom klasickom rockovom Mikuláši. . Odvtedy máme veľa spoločného. Chlapci z VBPS majú svojho osobného čašníka Helmuta ktorý behom produkcie ulieva divákom alkoholické nápoje plus žinčicu. Podobne sme v Chvm v bratislavskom Primafe čapovali alpský rizling počas koncertov. V roku 2012 sme absolvovali spoločný koncert v Prahe, Chvm, VBPS, Sdruzeni rodicu a pratel ropy. Bol to prvý zahraničný koncert kapely Vydrapená Bužírka Punk System. Medzitým kapela vydala skvelý dvojalbum na vinyle a dozrela na úžasnú punkovú kapelu so spievajúcim bubeníkom, skvelými textami a pekelnou show. Toto posledné vystúpenie ktoré som videl má vtiahlo do poctivej punkovej atmosféry osemdesiatych rokov. VBPS ma stále baví. Držím palce do ďalších rokov chlapci…
ROCKLET 88…
Ešte Sudovka
Bužírka.
.
Sudovka… ..
Sudovka..