Budúci rok (ak dožijeme ) nás čaká 35 rokov Lahka Muza na hudobnej scéne! 35 rokov neptretržitého koncertovania, tvorby nových skladieb, nových vizuálov pre oba projekty. Umenie je náš životný štýl. Ak nás chcete vidiet niekde na pódiach SR/CZ – organizátori píšte. Od undergroundu, alternatívy až po špecifické multižánrové akcie. Určite sa na niečom zaujímavom dohodneme! Už sa nám začína črtať rok 2019, v ktorom Vám predstavíme aj nové skladby ❤
Ahoj všetci 😉 Posledného cca 1,5 roka som sa snažil dať dokopy slovenskú syntezátorovú scénu. Podarilo sa mi združiť 30 slovenských kapiel, projektov, či producentov v komunite Synth Slovakia. Vydali sme CD kompilaciu a už o dva týždne sa chystá festival SYNTHFEST SLOVAKIA 2018, ktorý bude vyvrcholením celého nášho snaženia. Začiatky boli ťažké. Súčastou príprav neboli len chvíle radostné a šťastné, ale aj veľa starosti, problémov a odriekaní zo strán usporiadateľov, kapiel i fanúšikov. Chcem poďakovať všetkým, ktorí sa pridali a pomohli dobrému dielu. Prešiel dlhý čas, ale zvládli sme to. 😉 Ja osobne uz rátam každú sekundu… Voľakedy som si kupoval lístky na slovenské syntezatorove kapely. A teraz tu budú všetky pohromade. Možnosť si zaspomínať, zabaviť sa, stretnúť všetkých pohromade. Naviac byť inšpiráciou pre novú scénu.. Neviem ako vy, ale ja sa na to uz moc teším 😉 Pripravil som to najlepšie, čo bolo v mojich silach. Veľa ste si odo mňa prečítali a veľa krát vám pipal telefón, sorry 😉 urobil som pre úspech akcie všetko 😀 Teším sa na Vás na všetkých, ktorí prídete a podporíte tuto snahu a synth scénu na Slovensku 😉 Nič nie je zadarmo. Zažili ste kopec súťaží a máte možnosť vyhrať fantastickú tombolu a zabavit sa ako ešte nikdy za 30 rokov 😉 Verím, že prídete, podporíte a bude skvelá neopakovatena zábava. Všetci ste srdečne vítaní 😉 https://www.facebook.com/events/641667369506578/?ti=cl
Když se hudebníci Dunaje znovu sešli při natáčení filmu Dunaj vědomí, našli znovu chemii, která je dříve spojovala. Přeskočila jiskra, a skupina se rozhodla obnovit činnost. A to v sestavě, která zaznamenala největší úspěch. Chybět bude pouze Jiří Kolšovský, jeho pěveckých partů se ujme zbytek kapely. Páteř vystoupení budou tvořit zpočátku zejména skladby z nejsilnějšího období Dunaje (Dudlay), postupně budou zařazeny zcela nové písně vycházející z nejlepších tradic Dunaje, které posléze vyústí v nové album. Nejedná se tedy o klasický comeback, ale o novou energii, s kterou Dunaj znovu započne hudební dráhu. Pozor, toto není reminiscence a la různé návraty v minulých letech, toto je reulérní restar jedné z nejúspěšnějších, nejinvenčnějších a nejoriginálnějších kapel české hudební historie!
Josef Ostřanský, kytara, zpěv
Vladimír Václavek, baskytara, zpěv
Pavel Koudelka, bicí, zpěv
V roku 2000 oslavovala naša kapela CHVM – Chór vážskych muzikantov 20 rokov. Napadla ma vtedy taká myšlienka že oslovím kamarátov muzikantov, ktorí kedysi dávno hrali v historických trenčianskych kapelách, či by neoprášili svoje kapely na tento náš výročný koncert. Reinkarnovali sa staré trenčianske kapely DKP ,AJHĽA, HOMEMADE, ŠMOX, AB NORMAL,TRITOL. Kapelám sa hranie zapáčilo. DKP hrali potom ešte asi 7 rokov, ŠMOX a AB NORMAL hrajú dodnes. Na troskách skupiny TRITOL potom v roku 2001 vznikla revivalová skupina CAPTAIN SLICE, ktorá dnes slávi 17 rokov od svojho vzniku. Pamätám si,ako Majo Kaščák, frontman a spevák , vyberal názov pre tú kapelu. Hovoril, že keď baby budú mať nad posteľou plagát jeho kapely, tak to meno musí byť drsné, brutálne, aby si ho každý zapamätal. A CAPTAIN SLICE si dnes pamätá každý. Keď v roku 2001 liezli dolu z pódia po premiérovom koncerte, opýtal som sa frontmana Maja K., že či ešte niekedy budú znovu hrať, nakoľko pred koncertom avizovali, že toto je len jednorázová záležitosť.. Povedal mi že nie,už viac nebudú hrať, lebo opakovaná sranda už nieje sranda. A odvtedy sa ich už 17 rokov nevieme zbaviť.
Slajzi ten revival robia naozaj skvele. Za tých 17 rokov to dotiahli naozaj do dokonalosti. Hrajú skladby Tremeloes, Equals a iných kapiel zo 60 tych rokov. Zo skladby vytiahli len základnú štruktúru a popridavajú k nej kopu svojich nápadov a vylepšení. Perfornance dotvárajú dobové outfity a parochne. Na koncerte idú vždy naplno a tak na konci zväčša býva premočená celá kapela aj publikum. Nezriedka býva frontman zahádzaný ženskými podprsenkami. Kapela sa skladá zo šikovných muzikantov, ktorí pôsobili a aj pôsobia ešte aj v iných rockových, alternatívnych, undergroundových kapelách: TRITOL, BEZ LADU A SKLADU, CHÓR VÁŽSKYCH MUZIKANTOV, AJHĽA, DKP, ŁUBOR MARTIN MICROSTAR. Čiže zmes všetkého dobrého čo dala trenčianska alternatívna scéna 80 tych rokov . Do dnešného dňa sa rozrástli do obrovského telesa o kúsok menšieho ako sovietski Alexandrovci . Popri rytmickej sekcii majú aj štvorčlennú dychovú sekciu, klávesy a raritou sú štyria gitaristi, čo je úkaz v našich končinách veľmi netradičný. Pomaličky začína u nich platiť pravidlo podobné ako v CHVM: komu sa ich muzika páči, ten v tej kapele aj hrá. Celá táto banda je ale založená na vzájomnom dlhodobom priateľstve muzikantov a ich láske k hudbe a nie k peniazom . Jediná vec ktorá sa im dá vytknúť, je neustále sa opakujúci repertoár, ale vlastne ich fanúšikovia milujú tie skladby, ktoré stále dokola hrajú a poznajú a spievajú ich od A po Z. Slajzi bývajú ozdobou festivalov Pohoda, Žákovic open, Vrbovské vetry, Hodokvas. V kapele pravidelne hosťujú Michal Kaščák a Ríšo Rybniček z Bez ladu a skladu. Verím že kapelnik Laťko celú kapelu udrží ešte dlho vo výbornej kondícii a ešte dlho nám budú robiť radosť na všelijakých hudobných podujatiach. Ešte dlho chceme totiž počúvať fontmanovo privítanie :“Hallo Zágreb, hallo Slovenia!!! We are CAPTAIN SLICE from L.A.!!!“
„Tak živijó CAPTAIN SLICE
…a keď ste ich ešte nikdy nevideli naživo, tak ich rýchlo vyhľadajte niekde na koncerte,…stojí to za to!!!
1. V osemdesiatom prvom roku ste hrali v trenčianskej rockovej kapele TRITOL. Kapela hrala skvele ale mala len krátku existenciu. Prečo sa to rozsypalo?
Majo Kaščák :Maturita bola stres, ako hovado, aspoň pre mňa, no a po nej škola, každý inde, ale napríklad ja som na výške trochu experimentoval v kapele, kde hral syn Marcely Laiferovej, na basu akýsi Róm, ktorý bol fantastický, flažolety, akordy na base, funky, všetko vedel, okolo tej kapely sa hýbal aj Stano Dajča – môj spolužiak a veľmi kreatívny človek, textár Bez ladu, a autor úžasných dadaistických básní :
„Aká je to krásna scéna,
na schodoch je autobus,
na zábradlí karanténa
spieva svoje ranné blues.“
Vlado Gulík : Kapela fungovala až nám neodišiel basák Peťo Mercel…..zloženie bolo Majo spev, ja bicie, Luboro gitara + skladal piesne a písal texty…občas sme niečo doplnili a basa už spomínaný Peťo ….
2. Aké boli Vaše hudobne aktivity po ukončení TRITOLU až do roku 2001 keď ste založili CAPTAIN SLICE?
Majo Kaščák
S Vladom Gulikom sme si spievali na múriku, či cestou do školy pesničky z otcových platní. Tremeloes, Bee Gees, Equals, Shadows, Rolling stones, Monkees a samozrejme Beatles! A zavše sa pridal aj niekto iný, Roman Jaroš… napodobňovali sme ústami gitary, bicie, trúbky, saxofóny…bola sranda a okrem toho Vlado je génius v spievaní druhých či tretích hlasov, vždy to chytil hneď, ja len prvý hlas. A tak, keď sme sa – vďaka vám z ChVM dali dokopy s Tritolom, kde koncert vtedy dávno na Gympelrocku zahajoval vrešťaním môj brat Mišo koľko mal vtedy rokov??, uvažovali sme či a ako budeme pokračovať a revival našich obľúbencov sa priamo ponúkal, do toho nadsazka, kostýmy, výtvarné sa nám vždy páčilo aj na punku.
Vlado Gulík : Po odchode Mercela začal v TRITOLE hrať na basu Roman Jaroš a postupne sme sa prepracovali ku kapeje KOMA…inštrumentálna kapela, zloženie Boris Slodička Klavír, Jaroš basa, Majco…tuším Minárik gitara…ten aj skladal a robil aranže… a ja bicie…jazz rock, veľmi nás to bavilo…v centrálke sme napr skúšali tých 6 skladieb celý víkend…úprava rapsódie v modrom od Gerschwina a podobné pekné veci…rád by som spomenul ešte Romana Kostelníka, ktorý na rozdiel odomňa vlastnil biciu súpravu a na náciky mi ju požičiaval, napriek tomu, že bol tiež bubeník…moc pekné….po vyhratí okresného kola kapiel, ktoré sa konalo v Lúči, kde gitarista Majko uviedol ako prídavok skladbu kde sa hneď v prvých tónoch pomýlil slovami…do piče….sme sa odobrali na VŠ…ja do Košíc, Boris do Blavy a následne Jarouche do Nitry…tým sa KOMA skončila
3. V osemdesiatych rokoch sa formoval názor na hudbu celej našej vtedajšej generácie. Panoval tu všeobecný hlad po hudbe. Železná opona ťažko prepúšťala k nám hudbu zo západného sveta. Viem že ste patrili k šíriteľom dobrej aj alternatívnej muziky. King Crimson B52, atď.Kde ste zháňali hudobne nosiče?
Majo Kaščák Otec. Ten bol na dobrú hudbu … aj na gitare hral,
Divadlo Semafor, Dvorana slávy – country výber toho najlepšieho, Kratochvílová, Kubišová – otec bol ten, kto písal na plot nemocnice protesty proti „bratskej pomoci“ v auguste 68, bol vždy na tej správnej strane a ako veriaci človek veril aj za toho blbého režimu, ktorý sa mstil prostým ľuďom, ktorí verili v niečo iné ako kladivo a Šedé tesilky ….
Vlado Gulík : Býval som na sídlisku Noviny a vo vedľajšom baráku Marian Kaščák…oni mali doma zopár platní, EQUALS, MONKEES, Manhattan transfer a Beatles a tam vznikla tá nekonečná láska….s Marianom a to sme ešte chodili na VI. ZDŠ sme prespievali hodiny dvojhlasov Beatles a ostatných kapiel…od toho sa pravdepodobne odvinula naša urputná snaha zaprezentovať niektoré z týchto kapiel už v performácii cpt. Slice….ja osobne som sa skôr dostal k čs. Kapelám typu Laura, Garáž, hudba praha, E, Váša, Kokolia,Dybbuk, Panika,Plastic people….a to hlavne preto, že som počas VŠ v rámci možností hrával s BLAS na perkusie a napr na rockfeste v Prahe som sa mal možnosť s touto hudbou a hlavne s jej protagonistami zoznámiť osobne, na čo s radosťou spomínam a nikdy nezabudnem…platne sa tu vždy niekde našli…viď Johnny Korienek…..a iní, ktorí mali tú možnosť to sem všakovakými cestami dostať…nakoniec s Trenčanom som bol v Španielsku a aj v Taliansku….v Španielsku som na to nemal peniaze a v Taliansku som si kúpil walkman aj s hromadou pre mňa zaujímavých kaziet…a k B-52….neviem kde Marian zohnal tú kazetu, ale v ich oranžovej Lade po tme v garáži to znelo ako hudba z iného sveta…láska na prvý pohľad…. Do dnes
4. Kto vymyslel ten šialený projekt a názov Captain Slice?
Majo Kačšák A Stana Dajču som oslovil aj s názvom našej oplzlej sebranky a on mi zavolal : „Captain Slice“ ! NIČ horšie mi nenapadlo
Vlado Gulík : Projekt vznikol asi spontánne, sme partia kamarátov od detstva, veľa sme toho spolu zažili a hudba nás baví….zrejme tam dominovala snaha o nezabudnutie takých skvelých starých kapiel jako je EQUALS, MONKEES…a postupne sa na to nabalujú iné veci, ktoré sa nám páčia a ak prekonáme tú nekonečnú lenivosť, tak to aj nacvičíme….názov vymyslel mám ten pocit Stano Dajča a na absolútne slizkú kapelu z LA ,ktorá prevalcovala zemegulu a jej členovia si myslia, že sú najleší a najkrajší na svete to pasuje….keby bolo bývalo v období vzniku a potom troška viac času, cpt. Slice by bol býval druhý Cimrman…..ale sme tiež len ľudia s každodennými pracovnými a rodinnými problémami a rodosťami….nápady nám nedošli, ale táto paródia je aspoň pre mňa veselšia varianta, môžme si dovoliť čokoľvek, zaprezentovať to tak, jako chceme/ viď dychová sekcia/….a poradovať sa s našimi fans…takže čo sa trápiť…málo času…
5. Prečo ste sa rozhodli hrať zrovna revivalové veci, keď ste v mladosti inklinovali
hlavne k svojej rockovej či alternativnej tvorbe? Došli Vám nápady?
Majo Kaščák Hrať vlastnú hudbu môže znamenať aj niečo ako „Košický zlatý poklad“ a tomu sme sa chceli vyhnúť …
6. Koncerty Captain Slice sú vždy nabité energiou a skvelými kostýmami. Kto vám pripravuje tie skvelé prestrojenia?
Majo Kaščák máme rezervy, vzhľadom na to, že u nás hrajú kreatívni ľudia, napríklad architekt či grafik, mohlo by to byť lepšie, ale ak je to horšie vlastne lepšie (viď názov kapely) tak je to vlastne ok. „Make omeleta great again ! “
Vlado Gulík : .energia spočíva v tom, že sa tým neživíme a hráme tam, kde nás chcú a poznajú a odovzdáme všetko to dobré čo v sebe máme….mám pocit, že sme neodohrali ani jeden koncert rovnako a aj keď to sem tam zaškrípe či vo vokáloch, alebo aj inde, to nám musíte odpustiť, toto sú Slajzi…..nemáme konzervatórium, len ľudovú školu, hudbou sa bavíme a chceme pobaviť aj Vás….oblečenie si tak nejak konzultujeme….napr. Marian mi už roky hovorí, že vyzerám jako vodník a ja stále odolávam….pletené trenky štrikovala Marica a ostatné co dúm dal….
7. Odohrali ste veľa vystúpení, na festivaloch v televízii v rozhlase, na Slovensku v Cechach, Poľsku. Ktorý bol pre vás taký najzaujímavejši koncert?
Majo Kaščák mnoho koncertov sa nám páči, keď je dobrá atmosféra, ľudia sa bavia, ale ak si mám na jeden spomenúť ja, tak je to Pohoda a koncert v Silent disco. Ticho v sále, slúchadlá, dobrý zvuk a bezprostredný kontakt s publikom … ak má pódium 3 metre a je za tromi zábranami, nie je to nič pre nás … raz sme hrali na hodoch vo Veľkom Rovnom, odkiaľ bratia Kaščákovci pochádzame, publikum plné bratrancov a sesterníc, výška asi meter, takže kontakt ok, o rok na to už je všetko inak, výška asi 2 metre – proste stena.
Vlado Gulík : .Koncerty sa mi zlievajú a hrejú na duši…pre mňa býva super s Marcelom Woodmanom, či u nich v Ladí neladí, vo Varšave alebo u nás na mikuláša, pekný bol koncert na Pohode na sluchátka v silent disco, alebo na poschodovom autobuse….dobre bolo aj teraz na Pohoda afterparty, skvele sa nám hrá aj u YXA a Mariana na Žákovic Open…všetko je to o ľuďoch, láske a mieri….a super bola kedysi aj sudovka pri Váhu na lúke pod stromom
8. Majo, v roku 2001 ste spravili vašu kapelu ako recesiu pre jedno vystúpenie. Keď ste schádzali z pódia tak si mi vtedy na otázku, že či budete ešte niekedy hrať, odpovedal že opakovaná sranda už nieje sranda. Odvtedy hráte dodnes. Tak dokedy plánujete?
Vlado Gulík : . tu sa toho plánovať moc nedá…je to živelná pohroma, ktorá sa riadi sem tam volajakým pokynom…za mňa by som bol rád, keby sa nám podarilo nahrať nejakú LP aby tu po nás niečo ostalo….konečne hovoríme o tom už asi 5 rokov, tak možno niekedy v budúcnosti….a prvú platňu by som poslal EQUALSOM, aby počuli, že ich snaha nevyšla navnivoč…
9. Kto vyberá repertoár pre vašu produkciu a piesne ktorých kapiel hráte?
Majo Kaščák Zväčša sa zhodneme, ale dakedy sa stane, že napríklad ja chýbam, chalanom sa niečo páči, dôjdu s tým, že by sme to mohli hrať a napokon sa mi to nespieva dobre a je vymaľované… alebo, mne sa niečo páči a ostanem v tom sám, ako naposledy toto:
Vlado Gulík : vždy niekto niečo donesie, potom sa to ofrfle, potom sa to zase otvorí a potom sa to na jednom až dvoch nácvikoch nacvičí….a potom si to opakujeme každý rok dokola a potom to občas nehráme…
10. Fanynky po vás hádžu všeliaké predmety. Aký bol najbizardnejši?
Majo Kaščák spodné prádielko sa nám veľmi páči a dievčatá sa chytajú, vedia, že sa nám to páči, ale raz nám jedno dievča poslalo na pódium svoju vlastnú podprsenku, krtorú si práve dala dolu….
Vlado Gulík : . ja sedím v zadu, takže moc toho besnenia v predu nevidím, ale volajaké podprdy a nohavičky nás neminuli….a kto ho vie čo ešte????
11. Aké sú vaše plány do budúcnosti?
Majo Kaščák Už sú v našej kapele 4 dievčatá … a dakedy vravím, že to napokon skončí ako Boney M, samé baby a ja (!)
Vlado Gulík : udržať toto bratstvo, radovať sa zo života, veseliť našich priaznivcov a volačo nahrať….
Skrátená verzia tohto článku vyšla v časopise Tyden
Hudba Praha dvakrát jinak
K situaci, kdy se členové nějaké známé hudební skupiny postaví proti svému kapelníkovi a rozhodnou se hrát nadále bez něj, avšak ten si to nenechá líbit a na scéně se objeví dva konkurující si soubory podobného názvu, u nás poprvé došlo už v roce 1993. Muzikanti z populární Garáže se vzepřeli Ivu Pospíšilovi a začali fungovat jako Tony Ducháček & Garage, na což Pospíšil reagoval tím, že postavil zcela novou Garáž. Ta však neměla dlouhého trvání a skončila po jediném albu. Na konci téže dekády pak vypukla kauza „dvou Laur“, kdy proti sobě nějakou dobu stálo kompletně obměněné obsazení Laury a jejích tygrů pod vedením šéfa Karla Šůchy a sestava říkající si pouze Laura. Naposledy podobný nepříjemně vypjatý příběh prožila jedna z nejvýznamnějších domácích rockových kapel 80. a 90. let – Hudba Praha. A tento komplikovaný příběh na rozdíl od těch předcházejících žije dál, byť vzájemně zjitřené emoce již naštěstí vychladly. (Ponechme stranou dnešní existenci dvou formací užívajících legendární jméno The Plastic People Of The Universe, protože to je zase trochu jiný případ.)
Jen pro připomenutí: Hudba Praha vznikla jako přímé pokračování komunistickými úřady zakázané kultovní skupiny Jasná páka, jež fungovala v období 1981-1983. A ve své léta známé podobě Hudba Praha skončila v polovině roku 2015. Část členů poslední sestavy, včetně kytaristy Vladimíra Zatloukala a baskytaristy Jiřího Jelínka, kteří dostali v následujícím textu prostor k vyjádření, dnes vystupuje pod názvem Hudba Praha band. (Pozn. aut.: dále bude používáno též zkratky HPB.) Dlouholetého frontmana Michala Ambrože pak můžete na pódiích vídat s novými spoluhráči pod hlavičkou Michal Ambrož & Hudba Praha.
Patrně nevyhnutelný konec
Proč k tomuto „rozvodu“ došlo a jak tenkrát probíhal? Dejme slovo nejdříve jedné straně pomyslné barikády. Svůj pohled na celou věc předkládá Vladimír Zatloukal. „Na konci roku 2008 odešli z Hudby Praha můj brácha Bohouš se zpěvačkou Jamajkou Koblicovou na protest proti vzniku nové Jasné páky a po jejich odchodu už to nebylo úplně ono. Michal Ambrož pak dvakrát bojoval s vážnými nemocemi – nejdřív hned v roce 2009 a potom na začátku roku 2015. V obou případech mu šlo o život. Nakonec vše dobře dopadlo a když nám po několika měsících napsal, že u něj v Okrouhlici budeme zkoušet, strašně jsme se těšili. Měli jsme připravenou i možnost, že kdyby prozatímně nezvládal celý koncert, půl programu budeme hrát bez něj a on tam přijde na druhou půlku jako hvězda na největší hity. Tuto verzi však Michal razantně odmítl a po půlhodině zkoušení nám oznámil, že v roce 2015 se už hrát nebude a následující rok že uděláme pouze jednu šňůru a tradiční předvánoční koncert v pražském Paláci Akropolis. To pro nás byla taková studená sprcha, která vyústila v rozhodnutí všech lidí v kapele mimo bubeníka Šimona (Michael Šimůnek – pozn. aut.), že budeme dál fungovat bez Michala. Oznámili jsme mu to já s Jirkou Jelínkem v jedné vinohradské hospodě a věř mi, že po 33 letech, co jsem s Michalem strávil v jedné kapele, tedy nejdříve v Jasné páce a pak celou dobu v Hudbě Praha, to nebylo nic příjemného.“
Michal Ambrož při zpětné rekapitulaci všech událostí dospěl k názoru, že zánik Hudby Praha (dále též HP) byl bohužel patrně nevyhnutelný. „Spouštěcími mechanismy byly neovlivnitelné okolní události, tedy moje fatální zdravotní problémy, v kombinaci s určitou tvůrčí vyprázdněností, která se projevila na albu 1983-2013 …all the best!!! ke třicátému výročí Hudby Praha, a s poněkud nejasnou personální situací v kapele, čímž myslím odchod-neodchod saxofonisty Karla Malíka.“ Na to, že vlastně dostal od svých spoluhráčů padáka, reagoval ex post prostřednictvím prohlášení na webových stránkách HP. A následně se kolem celé kauzy strhla mediální smršť.
Jiří Jelínek přiznává, že část reakcí dodnes nese s nelibostí. „Někteří jednostranně informovaní novináři nám vytýkali, že jsme opustili nemocného kamaráda a ukradli mu kapelu. Nikdo z nich se nás na nic neptal a psali zlé články. To jenom rozdmýchalo další emoce a od někoho až nepochopitelnou nenávist vůči nám. My jsme za Michalem chodili do nemocnice, sledovali jsme jeho zdravotní stav a těšili se na jeho návrat. Když došlo k rozchodu, už nemocný na smrt, jak se psalo, nebyl. Mimoto ti novináři vůbec nevěděli, co tomu předcházelo, proč od Michala odešla celá skupina a ještě předtím i manažer Šimon Kotek. Ten navíc musel jako poslední službu kapele na Michalovo přání zrušit všech 17 už nasmlouvaných vystoupení. To nás dorazilo.“
Na scénu přichází Hudba Praha band…
Zatloukal s Jelínkem oznámili, že soubor bude dál fungovat jako Hudba Praha band. Do sestavy se po letech vrátili kytarista Bohumil Zatloukal a bubeník Ludvík „Eman“ Kandl, coby nový frontman byl osloven Zdeněk Hnyk ze skupiny Bedřich a zoufalci (možná známější je ale jako moderátor Radia 1) a začalo se zkoušet. „Vše probíhalo dobře, než se naše zpěvačky Týna Peteříková s Alenou Sudovou začaly na Facebooku nesmyslně hádat s Michalovými příznivci. Pak se lekly a utekly,“ říká Zatloukal. Faktem je, že do Michala Ambrože se veřejně pustily dost nevybíravým stylem, což dnes dotyčný bere s ironickým úsměvem: „V té chvíli vyjadřovaly svou loajalitu ke kapele poněkud cirkusovějším způsobem, což jim ale nakonec stejně nepomohlo a dostaly stejného padáka jako já a Michael Šimůnek…“ Novými zpěvačkami HPB se staly Lu Jandová a Hanka Pospíšilová a saxofonistu Víta Malinovského nahradil Jakub Douda. V této sestavě proběhla premiéra v Českých Budějovicích. „Hanku později vystřídala Jamajka a její návrat byl pro kapelu strašně důležitý,“ doplňuje Zatloukal.
Spousta lidí tehdy bratry Zatloukaly, Jelínka a spol. osočovala, že bez Michala Ambrože nemají morální právo používat jen lehce pozměněnou značku Hudba Praha. Oni sami si to ale zjevně nemyslí. „Bohouš je spoluzakladatel Jasné páky, já jsem s Michalem byl od roku 1982. Spoluzakládal jsem Hudbu Praha a domnívám se, že já a další muzikanti, kteří natočili její tři nejvýznamnější cédéčka, mají právo používat název Hudba Praha band a hrát pecky, kterým společně vytvářeli tvář,“ říká Zatloukal a Jelínek ho doplňuje: „V současné sestavě je nás pět, kteří hráli v Hudbě Praha nejméně dvacet let. Tím má kapela jasný sound Hudby Praha, tak proč to nemít i v názvu?“
… a zcela nová Hudba Praha
Michal Ambrož je v této záležitosti smířlivý. „Peripetie s názvem jsme zažili už před deseti lety, kdy probíhal spor u Úřadu pro průmyslové vlastnictví a řešily se názvy Jasná páka a Hudba Praha jako ochranné známky. Myslím, že se z toho všichni aktéři sporu poučili a současný stav názvů těch dvou existujících kapel je toho dokladem. Lidi si na to časem určitě zvyknou.“ Jelínek naproti tomu míní, že stav, kdy jeho bývalý kolega začal vystupovat jako Michal Ambrož & Hudba Praha, zkomplikoval orientaci fanoušků i některých pořadatelů a dramaturgů. „Nelíbilo se nám to, protože Michal původně tvrdil, že bude vystupovat jen pod svým jménem.“ Ambrož se ale dušuje, že nic takového nikdy nesliboval.
A proč se po čase vrátil k osvědčenému „trademarku“? Tvrdí, že novou skupinu chtěl pojmenovat Michal Ambrož & Androš band. „Jenže člověk míní a Nepoznatelno mění… Můj dobrej kámoš a anděl strážný David Koller mě už při nahrávání mého pozdního sólového alba pořád nabádal: ,Hele, ty už měj jen jednu kapelu a ať se to jmenuje jinak jenom tehdy, když tam hraju já.‘ Tak jsem na něj dal a je to tak, jak to je.“ Sluší se doplnit, že Koller s Ambrožem spolu stále aspoň svátečně hrají pod hlavičkou Jasné páky, že oním Ambrožovým sólovým albem byla deska Srdeční příběh z roku 2016 (přinášela nové, dost zásadně přearanžované verze písní HP) a že aktuální sestavu jeho kapely tvoří Martin Kopřiva (bicí), Jakub Vejnar (baskytara), Matěj Belko (klávesy), Michal Pelant (kytara), Jakub Doležal (saxofon), Radovan Jelínek (kytara, housle), Markéta Foukalová (zpěv) a Tereza Kopáčková (zpěv).
Jak se čistě hudebně vidí navzájem
Pokud jde o repertoár obou skupin, částečně se celkem logicky překrývá. Jak Ambrož zmiňuje, na jeho vkus se HPB příliš soustřeďuje na pomyslné největší hity Jasné páky a Hudby Praha. „A vzhledem k tomu, že já už ze starého repertoáru Hudby Praha chci hrát jenom svoje písničky, doporučil bych jim, aby se soustředili například na písně Ivana Wünsche a Vládi Zatloukala.“ HPB viděl hned při jeho pražské premiéře v klubu Vagon, kam vyrazil společně s Davidem Kollerem. „Shodli jsme se, že kluci a holky z Hudby Praha bandu jsou zvyklí hrát určitým způsobem a že jim nevyhovuje hrát staré věci třeba nějak jinak, což vede k jisté revivalovosti.“
Zatloukal přiznává, že naživo takříkajíc na vlastní kůži Michalovo současné těleso zatím neslyšel. „Ale z toho, co jsem viděl na YouTube, vím, že ta jeho kapela je oproti nám popovější, mění aranže, což my nechceme. Profesionálně je to dobře odvedená práce, ale ten původní duch Hudby Praha se tam ztrácí. My naopak ty věci hrajeme tvrději než dřív.“
Ano, každá z těch dvou skupin zní dost odlišně, a to je jedině v pořádku. Myslím, že nejlépe to bude znát na zbrusu novém repertoáru. O něco dále s ním pokročili „ambrožovci“, kteří už mají podepsaný kontrakt na vydání nové desky u Warner Music. Ambrož nadšeně hovoří o tom, že s novými lidmi v kapele zároveň získal i nevídaný autorský potenciál. „S touhle partou se těším na spolupráci ve studiu na nových peckách. Zatím to vypadá na přetlak,“ avizuje.
Plány druhé party bohužel zbrzdily zdravotní komplikace. „Tři nové skladby jsme měli jít natáčet už před třemi měsíci, když v tom vážně onemocněla Jamajka a po ní Ludvík. Místo práce na nových písních jsme tedy zkoušeli s náhradním bubeníkem a náhradní zpěvačkou,“ vysvětluje Jelínek.
Příležitost začít dělat věci jinak
Jaké dnes vůbec mají Jelínek a Zatloukal s Ambrožem vztahy? Pomyslná válečná sekera, pokud vůbec kdy existovala, byla zakopána. „S Michalem normálně komunikujeme, i když ne moc často. Spíš jen když je potřeba řešit něco z minulosti – a to dělá hlavně Vláďa,“ říká Jelínek. O lecčems svědčí to, že Ambrož si Zatloukala před časem pozval jako hosta do svého pořadu na Radiu Beat a přátelské povídání rozhodně nepůsobilo tak, že mezi nimi někdy vznikla vážná roztržka. „Z toho rozhovoru snad bylo poznat, že mezi námi nepanuje žádná zapšklost či zakyslost. Já osobně beru náš rozchod jako příležitost začít dělat věci jinak. Tu příležitost mají ostatně obě strany. Představ si to jako rozvod bez dětí,“ komentuje to Ambrož.
Může tedy hypoteticky, třeba u příležitosti nějakého výročí, proběhnout i společný dvojkoncert Michal Ambrož & Hudba Praha a Hudba Praha band? „Možná míříš k výročí úmrtí Jana I. Wünsche, které bude příští rok… Jak zní všeobecně známá hláška: Nikdy neříkej nikdy! Vše by asi záleželo na režii takového setkání. Muselo by mě to hodně zajímat a hodně bavit. Na jiné věci už totiž nemám čas,“ reagoval Ambrož. A Zatloukal na stejnou otázku odpověděl následovně: „Dovedeme si to představit. Za tři roky to bude 40 let od vzniku Jasné páky a Hudba Praha i teď Hudba Praha band vždycky byly nositelem jejího odkazu.“
Budoucnost je otevřená.
PETR KORÁL
Tak teda, i keď trošku neskoro, pripájam svoju akožerecenziu, a pohľad na nový Bordell z dielne ChVM. Je to samozrejme len subjektívny výlev punkera lomeno metalistu 🙂 Na akékoľvek zverejnenie sa to asi nehodí (a asi je to aj moc dlhé), ale takto som to proste na prvý pokus naťukal do klávesnice, a takto ti to teda posielam 🙂
Už po prvom vložení cédečka do mechaniky ma veľmi milo prekvapil hutný a krásne namixovaný zvuk, aký sa u kapiel hrajúcich takýto žáner, a skôr ako vlastné hobby, než ako komerciu, moc často nevidí. Už pri albumoch PANK a Tunel bol zvuk fakt dobrý, no tu sa ešte o niečo posunul nahor, ten výber štúdia fakt robí svoje.
Čo sa spevu týka, tak mi ulahodilo väčšie nasadenie Molona do albumu. Oproti predošlému albumu, kde mal Molonko len dve(?), je tento oveľa lepšie vyvážený, a obaja sa s Mirečkom krásne striedajú a doplňujú. Plus občasné zapojenie ďalších hlasov do zostavy je tiež pekným osviežením. Texty mi prídu o niečo optimistickejšie, ako na Tuneli, čo je dobre. Vážnejšie témy treba občas nahradiť humorom o muchách ce-ce a alkohole, nech nepadneme do depky 🙂
Gitarovým strunám nemám, ako laik čo vytknúť, azda len pochváliť s každým albumom narastajúcu virtuozitu. Majú možno niekedy slabší zvuk, ale keď už sú tam naplno, tak je to chytlavé jak prasátko.
Basa to tam s prehľadom diriguje, ako vždy. Luboško je tam s tým svojim nástrojom počuť poriadne, a tak to má byť, nech má ten zvuk poriadnu hĺbku.
Bubny v takomto žánri sa hodnotia (a určite aj hrajú) ťažko. Nemôžete do toho mlátiť jak Dave Lombardo, no ani nudiť. Myslím, že sa to podarilo, v každej pesničke sa človek započúva do niečoho nového. Už chýba len trošku viac experimentovania so zvukom (len hovorím, aj s jednoduchým hi-hatom sa síce dajú robiť kúzla, len neviem, či by to ten andrgraund skôr nepokazilo 🙂 )
No a k ostatným nástrojom – klávesky vhodne nazvučené, nemám rád, keď tam obyčajný synťák hrá absolútne dominantne (okrem nejakých pomalších, ako Zamilovala sa), takto, jak to je, je to akurát. Vhodný doplnok, príp. ako nástroj gradácie (napr. záver Blázon je kráľ). Bez výhrad 🙂 Čo je pre mňa osobne trošku škoda, je menší výskyt saxu, než som bol u ChVM zvyknutý. Ukázalo sa, že ten zvuk sa asi dá urobiť hutným a chytlavým aj bez neho, ale saxík mi tam aj tak proste chýba, keď na vás vyskočí napr. v Pomoci Grécku, či v polke Sám mám málo, je to príjemná vec.
Inak – rozoberať album pesničku po pesničke je asi úloha nad moje sily, keďže asi nepoznám pozadie všetkých textov, a môj hudobný vkus je tiež dosť osobitý. Ale teda keď už sa ma Lubko pýtal na názor, tak najviac sa mi v aute točia dokola Bordell, Blázon je kráľ, Pomoc Grécku, Zabi to a Sám mám málo/Triezvy pohľad na svet. A prečo?
BORDELL je presne to, čo by na vás malo vyskočiť, ako prvá šupa. Svižné, energické (na ten andrgraund hádam až trochu moc, ale pre mňa osobne paráda), text skutku dobre počúvateľný a pekne vrstvený(gradujúci). BLÁZON JE KRÁĽ je klasika, ktorú som si roky sem-tam pobrukoval, no furt mi nejak chýbala tá identita songu, furt to bolo len také niečo neoficiálne, jak ústne podávané. Až teraz sa do toho po 30 rokoch JéBé obul, a dal tomu fakt parádnu tvár. Tú by vám aj do rádia zobrali, keby sa andrgraund o také niečo zaujímal 🙂 Za mňa jednoznačne najchytlavejšia pesnička z celého albumu. Len škoda, že text tak rýchlo vyvrcholí. POMOC GRÉCKU zas možno označiť za najvirtuóznejšiu. Najmä refrén, no aj celý zvyšok je po hudobnej stránke lahoda. Myšlienka textu tiež, len mi tu trošku prekáža občasné nedotiahnutie rýmu, potom to trošku rezonuje (presne – nechce, a i.). ZABI TO je proste ľahký vtipný letný hit, a spomienka na sound z CD PANK, škoda, že sa ten parádny potenciál nezúžitkoval ešte aspoň na jednu dve slohy navyše. Lebo keď mucha 1. krát zahlásila poruchu, skoro som spadol zo stoličky 🙂 No a SÁM MÁM MÁLO spolu s TRIEZVYM POHĽADOM(neviem, ktorú z nich vybrať) sa dostali do môjho výberu preto, že ich obe spája tá klasická trpká vtipnosť textov o chlaste spolu s dobrou gitarou, a fakt ozvláštňujúcim spevom (hlavne teda ten Pohľad má vskutku hlas primeraný songu 🙂 )
Takže čo nakoniec? Legendy považského pohubia ukázali, že rozhodne nestratili slinu, a že síce sa nikam neponáhľajú, lebo hrajú sebe pre radosť, a nie pre predaje, ale že ich ani po 30 rokoch neopustila chuť sa niekam posúvať, a po všetkých stránkach vylepšovať. A že aj tie texty majú čo povedať aj dnešnému mladému svetu. Na dobré sa proste oplatí počkať 😉
Lubos:Dodatocne vsetko najsamlepsie!
Nevie niekto ci algoritmy youtubu funguju tak nahovno, alebo videa Vazenskych gul boli ztiahnute. Mi to nejako nevie, alebo nechce najst.
Ivan Slaný
Uhol dopadu
https://m.youtube.com/watch?v=bGV1xYJFAEI
Skvelé
Zajtra t.j. v nedelu o 19.30 je na stanici iconcerts koncert Stranglers – piatok 13ho.
Zumo
Kokry a Autumnist
Budúci rok (ak dožijeme ) nás čaká 35 rokov Lahka Muza na hudobnej scéne! 35 rokov neptretržitého koncertovania, tvorby nových skladieb, nových vizuálov pre oba projekty. Umenie je náš životný štýl. Ak nás chcete vidiet niekde na pódiach SR/CZ – organizátori píšte. Od undergroundu, alternatívy až po špecifické multižánrové akcie. Určite sa na niečom zaujímavom dohodneme! Už sa nám začína črtať rok 2019, v ktorom Vám predstavíme aj nové skladby ❤
Píše gudrun
Suzi quatro
Suzi kocka
Luky..
Ahoj všetci 😉 Posledného cca 1,5 roka som sa snažil dať dokopy slovenskú syntezátorovú scénu. Podarilo sa mi združiť 30 slovenských kapiel, projektov, či producentov v komunite Synth Slovakia. Vydali sme CD kompilaciu a už o dva týždne sa chystá festival SYNTHFEST SLOVAKIA 2018, ktorý bude vyvrcholením celého nášho snaženia. Začiatky boli ťažké. Súčastou príprav neboli len chvíle radostné a šťastné, ale aj veľa starosti, problémov a odriekaní zo strán usporiadateľov, kapiel i fanúšikov. Chcem poďakovať všetkým, ktorí sa pridali a pomohli dobrému dielu. Prešiel dlhý čas, ale zvládli sme to. 😉 Ja osobne uz rátam každú sekundu… Voľakedy som si kupoval lístky na slovenské syntezatorove kapely. A teraz tu budú všetky pohromade. Možnosť si zaspomínať, zabaviť sa, stretnúť všetkých pohromade. Naviac byť inšpiráciou pre novú scénu.. Neviem ako vy, ale ja sa na to uz moc teším 😉 Pripravil som to najlepšie, čo bolo v mojich silach. Veľa ste si odo mňa prečítali a veľa krát vám pipal telefón, sorry 😉 urobil som pre úspech akcie všetko 😀 Teším sa na Vás na všetkých, ktorí prídete a podporíte tuto snahu a synth scénu na Slovensku 😉 Nič nie je zadarmo. Zažili ste kopec súťaží a máte možnosť vyhrať fantastickú tombolu a zabavit sa ako ešte nikdy za 30 rokov 😉 Verím, že prídete, podporíte a bude skvelá neopakovatena zábava. Všetci ste srdečne vítaní 😉 https://www.facebook.com/events/641667369506578/?ti=cl
Radomír Remenar
https://www.synthslovakia.sk/synthfest/
Legendárna kapela Marie Rottenová opäť ožíva
Konec dohadů, konec spekulací.
Skupina Dunaj se vrací.
Když se hudebníci Dunaje znovu sešli při natáčení filmu Dunaj vědomí, našli znovu chemii, která je dříve spojovala. Přeskočila jiskra, a skupina se rozhodla obnovit činnost. A to v sestavě, která zaznamenala největší úspěch. Chybět bude pouze Jiří Kolšovský, jeho pěveckých partů se ujme zbytek kapely. Páteř vystoupení budou tvořit zpočátku zejména skladby z nejsilnějšího období Dunaje (Dudlay), postupně budou zařazeny zcela nové písně vycházející z nejlepších tradic Dunaje, které posléze vyústí v nové album. Nejedná se tedy o klasický comeback, ale o novou energii, s kterou Dunaj znovu započne hudební dráhu. Pozor, toto není reminiscence a la různé návraty v minulých letech, toto je reulérní restar jedné z nejúspěšnějších, nejinvenčnějších a nejoriginálnějších kapel české hudební historie!
Josef Ostřanský, kytara, zpěv
Vladimír Václavek, baskytara, zpěv
Pavel Koudelka, bicí, zpěv
http://www.furious.com/perfect/czechunderground.html
Skvelý článok
Vyborne. Len nerozpravaju hlasom našeho kmeňa.
nuž aj takéto veci sa dejú…
tuším yagiho obľubenci…
https://www.cas.sk/clanok/747847/znamu-irsku-kapelu-opustil-bubenik-vazne-obvinenia-zo-znasilnenia/
https://www.popular.sk/listovanie/2482
Tu sa dá listovať
CAPTAIN SLICE …
V roku 2000 oslavovala naša kapela CHVM – Chór vážskych muzikantov 20 rokov. Napadla ma vtedy taká myšlienka že oslovím kamarátov muzikantov, ktorí kedysi dávno hrali v historických trenčianskych kapelách, či by neoprášili svoje kapely na tento náš výročný koncert. Reinkarnovali sa staré trenčianske kapely DKP ,AJHĽA, HOMEMADE, ŠMOX, AB NORMAL,TRITOL. Kapelám sa hranie zapáčilo. DKP hrali potom ešte asi 7 rokov, ŠMOX a AB NORMAL hrajú dodnes. Na troskách skupiny TRITOL potom v roku 2001 vznikla revivalová skupina CAPTAIN SLICE, ktorá dnes slávi 17 rokov od svojho vzniku. Pamätám si,ako Majo Kaščák, frontman a spevák , vyberal názov pre tú kapelu. Hovoril, že keď baby budú mať nad posteľou plagát jeho kapely, tak to meno musí byť drsné, brutálne, aby si ho každý zapamätal. A CAPTAIN SLICE si dnes pamätá každý. Keď v roku 2001 liezli dolu z pódia po premiérovom koncerte, opýtal som sa frontmana Maja K., že či ešte niekedy budú znovu hrať, nakoľko pred koncertom avizovali, že toto je len jednorázová záležitosť.. Povedal mi že nie,už viac nebudú hrať, lebo opakovaná sranda už nieje sranda. A odvtedy sa ich už 17 rokov nevieme zbaviť.
Slajzi ten revival robia naozaj skvele. Za tých 17 rokov to dotiahli naozaj do dokonalosti. Hrajú skladby Tremeloes, Equals a iných kapiel zo 60 tych rokov. Zo skladby vytiahli len základnú štruktúru a popridavajú k nej kopu svojich nápadov a vylepšení. Perfornance dotvárajú dobové outfity a parochne. Na koncerte idú vždy naplno a tak na konci zväčša býva premočená celá kapela aj publikum. Nezriedka býva frontman zahádzaný ženskými podprsenkami. Kapela sa skladá zo šikovných muzikantov, ktorí pôsobili a aj pôsobia ešte aj v iných rockových, alternatívnych, undergroundových kapelách: TRITOL, BEZ LADU A SKLADU, CHÓR VÁŽSKYCH MUZIKANTOV, AJHĽA, DKP, ŁUBOR MARTIN MICROSTAR. Čiže zmes všetkého dobrého čo dala trenčianska alternatívna scéna 80 tych rokov . Do dnešného dňa sa rozrástli do obrovského telesa o kúsok menšieho ako sovietski Alexandrovci . Popri rytmickej sekcii majú aj štvorčlennú dychovú sekciu, klávesy a raritou sú štyria gitaristi, čo je úkaz v našich končinách veľmi netradičný. Pomaličky začína u nich platiť pravidlo podobné ako v CHVM: komu sa ich muzika páči, ten v tej kapele aj hrá. Celá táto banda je ale založená na vzájomnom dlhodobom priateľstve muzikantov a ich láske k hudbe a nie k peniazom . Jediná vec ktorá sa im dá vytknúť, je neustále sa opakujúci repertoár, ale vlastne ich fanúšikovia milujú tie skladby, ktoré stále dokola hrajú a poznajú a spievajú ich od A po Z. Slajzi bývajú ozdobou festivalov Pohoda, Žákovic open, Vrbovské vetry, Hodokvas. V kapele pravidelne hosťujú Michal Kaščák a Ríšo Rybniček z Bez ladu a skladu. Verím že kapelnik Laťko celú kapelu udrží ešte dlho vo výbornej kondícii a ešte dlho nám budú robiť radosť na všelijakých hudobných podujatiach. Ešte dlho chceme totiž počúvať fontmanovo privítanie :“Hallo Zágreb, hallo Slovenia!!! We are CAPTAIN SLICE from L.A.!!!“
„Tak živijó CAPTAIN SLICE
…a keď ste ich ešte nikdy nevideli naživo, tak ich rýchlo vyhľadajte niekde na koncerte,…stojí to za to!!!
1. V osemdesiatom prvom roku ste hrali v trenčianskej rockovej kapele TRITOL. Kapela hrala skvele ale mala len krátku existenciu. Prečo sa to rozsypalo?
Majo Kaščák :Maturita bola stres, ako hovado, aspoň pre mňa, no a po nej škola, každý inde, ale napríklad ja som na výške trochu experimentoval v kapele, kde hral syn Marcely Laiferovej, na basu akýsi Róm, ktorý bol fantastický, flažolety, akordy na base, funky, všetko vedel, okolo tej kapely sa hýbal aj Stano Dajča – môj spolužiak a veľmi kreatívny človek, textár Bez ladu, a autor úžasných dadaistických básní :
„Aká je to krásna scéna,
na schodoch je autobus,
na zábradlí karanténa
spieva svoje ranné blues.“
Vlado Gulík : Kapela fungovala až nám neodišiel basák Peťo Mercel…..zloženie bolo Majo spev, ja bicie, Luboro gitara + skladal piesne a písal texty…občas sme niečo doplnili a basa už spomínaný Peťo ….
2. Aké boli Vaše hudobne aktivity po ukončení TRITOLU až do roku 2001 keď ste založili CAPTAIN SLICE?
Majo Kaščák
S Vladom Gulikom sme si spievali na múriku, či cestou do školy pesničky z otcových platní. Tremeloes, Bee Gees, Equals, Shadows, Rolling stones, Monkees a samozrejme Beatles! A zavše sa pridal aj niekto iný, Roman Jaroš… napodobňovali sme ústami gitary, bicie, trúbky, saxofóny…bola sranda a okrem toho Vlado je génius v spievaní druhých či tretích hlasov, vždy to chytil hneď, ja len prvý hlas. A tak, keď sme sa – vďaka vám z ChVM dali dokopy s Tritolom, kde koncert vtedy dávno na Gympelrocku zahajoval vrešťaním môj brat Mišo koľko mal vtedy rokov??, uvažovali sme či a ako budeme pokračovať a revival našich obľúbencov sa priamo ponúkal, do toho nadsazka, kostýmy, výtvarné sa nám vždy páčilo aj na punku.
Vlado Gulík : Po odchode Mercela začal v TRITOLE hrať na basu Roman Jaroš a postupne sme sa prepracovali ku kapeje KOMA…inštrumentálna kapela, zloženie Boris Slodička Klavír, Jaroš basa, Majco…tuším Minárik gitara…ten aj skladal a robil aranže… a ja bicie…jazz rock, veľmi nás to bavilo…v centrálke sme napr skúšali tých 6 skladieb celý víkend…úprava rapsódie v modrom od Gerschwina a podobné pekné veci…rád by som spomenul ešte Romana Kostelníka, ktorý na rozdiel odomňa vlastnil biciu súpravu a na náciky mi ju požičiaval, napriek tomu, že bol tiež bubeník…moc pekné….po vyhratí okresného kola kapiel, ktoré sa konalo v Lúči, kde gitarista Majko uviedol ako prídavok skladbu kde sa hneď v prvých tónoch pomýlil slovami…do piče….sme sa odobrali na VŠ…ja do Košíc, Boris do Blavy a následne Jarouche do Nitry…tým sa KOMA skončila
3. V osemdesiatych rokoch sa formoval názor na hudbu celej našej vtedajšej generácie. Panoval tu všeobecný hlad po hudbe. Železná opona ťažko prepúšťala k nám hudbu zo západného sveta. Viem že ste patrili k šíriteľom dobrej aj alternatívnej muziky. King Crimson B52, atď.Kde ste zháňali hudobne nosiče?
Majo Kaščák Otec. Ten bol na dobrú hudbu … aj na gitare hral,
Divadlo Semafor, Dvorana slávy – country výber toho najlepšieho, Kratochvílová, Kubišová – otec bol ten, kto písal na plot nemocnice protesty proti „bratskej pomoci“ v auguste 68, bol vždy na tej správnej strane a ako veriaci človek veril aj za toho blbého režimu, ktorý sa mstil prostým ľuďom, ktorí verili v niečo iné ako kladivo a Šedé tesilky ….
Vlado Gulík : Býval som na sídlisku Noviny a vo vedľajšom baráku Marian Kaščák…oni mali doma zopár platní, EQUALS, MONKEES, Manhattan transfer a Beatles a tam vznikla tá nekonečná láska….s Marianom a to sme ešte chodili na VI. ZDŠ sme prespievali hodiny dvojhlasov Beatles a ostatných kapiel…od toho sa pravdepodobne odvinula naša urputná snaha zaprezentovať niektoré z týchto kapiel už v performácii cpt. Slice….ja osobne som sa skôr dostal k čs. Kapelám typu Laura, Garáž, hudba praha, E, Váša, Kokolia,Dybbuk, Panika,Plastic people….a to hlavne preto, že som počas VŠ v rámci možností hrával s BLAS na perkusie a napr na rockfeste v Prahe som sa mal možnosť s touto hudbou a hlavne s jej protagonistami zoznámiť osobne, na čo s radosťou spomínam a nikdy nezabudnem…platne sa tu vždy niekde našli…viď Johnny Korienek…..a iní, ktorí mali tú možnosť to sem všakovakými cestami dostať…nakoniec s Trenčanom som bol v Španielsku a aj v Taliansku….v Španielsku som na to nemal peniaze a v Taliansku som si kúpil walkman aj s hromadou pre mňa zaujímavých kaziet…a k B-52….neviem kde Marian zohnal tú kazetu, ale v ich oranžovej Lade po tme v garáži to znelo ako hudba z iného sveta…láska na prvý pohľad…. Do dnes
4. Kto vymyslel ten šialený projekt a názov Captain Slice?
Majo Kačšák A Stana Dajču som oslovil aj s názvom našej oplzlej sebranky a on mi zavolal : „Captain Slice“ ! NIČ horšie mi nenapadlo
Vlado Gulík : Projekt vznikol asi spontánne, sme partia kamarátov od detstva, veľa sme toho spolu zažili a hudba nás baví….zrejme tam dominovala snaha o nezabudnutie takých skvelých starých kapiel jako je EQUALS, MONKEES…a postupne sa na to nabalujú iné veci, ktoré sa nám páčia a ak prekonáme tú nekonečnú lenivosť, tak to aj nacvičíme….názov vymyslel mám ten pocit Stano Dajča a na absolútne slizkú kapelu z LA ,ktorá prevalcovala zemegulu a jej členovia si myslia, že sú najleší a najkrajší na svete to pasuje….keby bolo bývalo v období vzniku a potom troška viac času, cpt. Slice by bol býval druhý Cimrman…..ale sme tiež len ľudia s každodennými pracovnými a rodinnými problémami a rodosťami….nápady nám nedošli, ale táto paródia je aspoň pre mňa veselšia varianta, môžme si dovoliť čokoľvek, zaprezentovať to tak, jako chceme/ viď dychová sekcia/….a poradovať sa s našimi fans…takže čo sa trápiť…málo času…
5. Prečo ste sa rozhodli hrať zrovna revivalové veci, keď ste v mladosti inklinovali
hlavne k svojej rockovej či alternativnej tvorbe? Došli Vám nápady?
Majo Kaščák Hrať vlastnú hudbu môže znamenať aj niečo ako „Košický zlatý poklad“ a tomu sme sa chceli vyhnúť …
6. Koncerty Captain Slice sú vždy nabité energiou a skvelými kostýmami. Kto vám pripravuje tie skvelé prestrojenia?
Majo Kaščák máme rezervy, vzhľadom na to, že u nás hrajú kreatívni ľudia, napríklad architekt či grafik, mohlo by to byť lepšie, ale ak je to horšie vlastne lepšie (viď názov kapely) tak je to vlastne ok. „Make omeleta great again ! “
Vlado Gulík : .energia spočíva v tom, že sa tým neživíme a hráme tam, kde nás chcú a poznajú a odovzdáme všetko to dobré čo v sebe máme….mám pocit, že sme neodohrali ani jeden koncert rovnako a aj keď to sem tam zaškrípe či vo vokáloch, alebo aj inde, to nám musíte odpustiť, toto sú Slajzi…..nemáme konzervatórium, len ľudovú školu, hudbou sa bavíme a chceme pobaviť aj Vás….oblečenie si tak nejak konzultujeme….napr. Marian mi už roky hovorí, že vyzerám jako vodník a ja stále odolávam….pletené trenky štrikovala Marica a ostatné co dúm dal….
7. Odohrali ste veľa vystúpení, na festivaloch v televízii v rozhlase, na Slovensku v Cechach, Poľsku. Ktorý bol pre vás taký najzaujímavejši koncert?
Majo Kaščák mnoho koncertov sa nám páči, keď je dobrá atmosféra, ľudia sa bavia, ale ak si mám na jeden spomenúť ja, tak je to Pohoda a koncert v Silent disco. Ticho v sále, slúchadlá, dobrý zvuk a bezprostredný kontakt s publikom … ak má pódium 3 metre a je za tromi zábranami, nie je to nič pre nás … raz sme hrali na hodoch vo Veľkom Rovnom, odkiaľ bratia Kaščákovci pochádzame, publikum plné bratrancov a sesterníc, výška asi meter, takže kontakt ok, o rok na to už je všetko inak, výška asi 2 metre – proste stena.
Vlado Gulík : .Koncerty sa mi zlievajú a hrejú na duši…pre mňa býva super s Marcelom Woodmanom, či u nich v Ladí neladí, vo Varšave alebo u nás na mikuláša, pekný bol koncert na Pohode na sluchátka v silent disco, alebo na poschodovom autobuse….dobre bolo aj teraz na Pohoda afterparty, skvele sa nám hrá aj u YXA a Mariana na Žákovic Open…všetko je to o ľuďoch, láske a mieri….a super bola kedysi aj sudovka pri Váhu na lúke pod stromom
8. Majo, v roku 2001 ste spravili vašu kapelu ako recesiu pre jedno vystúpenie. Keď ste schádzali z pódia tak si mi vtedy na otázku, že či budete ešte niekedy hrať, odpovedal že opakovaná sranda už nieje sranda. Odvtedy hráte dodnes. Tak dokedy plánujete?
Vlado Gulík : . tu sa toho plánovať moc nedá…je to živelná pohroma, ktorá sa riadi sem tam volajakým pokynom…za mňa by som bol rád, keby sa nám podarilo nahrať nejakú LP aby tu po nás niečo ostalo….konečne hovoríme o tom už asi 5 rokov, tak možno niekedy v budúcnosti….a prvú platňu by som poslal EQUALSOM, aby počuli, že ich snaha nevyšla navnivoč…
9. Kto vyberá repertoár pre vašu produkciu a piesne ktorých kapiel hráte?
Majo Kaščák Zväčša sa zhodneme, ale dakedy sa stane, že napríklad ja chýbam, chalanom sa niečo páči, dôjdu s tým, že by sme to mohli hrať a napokon sa mi to nespieva dobre a je vymaľované… alebo, mne sa niečo páči a ostanem v tom sám, ako naposledy toto:
Vlado Gulík : vždy niekto niečo donesie, potom sa to ofrfle, potom sa to zase otvorí a potom sa to na jednom až dvoch nácvikoch nacvičí….a potom si to opakujeme každý rok dokola a potom to občas nehráme…
10. Fanynky po vás hádžu všeliaké predmety. Aký bol najbizardnejši?
Majo Kaščák spodné prádielko sa nám veľmi páči a dievčatá sa chytajú, vedia, že sa nám to páči, ale raz nám jedno dievča poslalo na pódium svoju vlastnú podprsenku, krtorú si práve dala dolu….
Vlado Gulík : . ja sedím v zadu, takže moc toho besnenia v predu nevidím, ale volajaké podprdy a nohavičky nás neminuli….a kto ho vie čo ešte????
11. Aké sú vaše plány do budúcnosti?
Majo Kaščák Už sú v našej kapele 4 dievčatá … a dakedy vravím, že to napokon skončí ako Boney M, samé baby a ja (!)
Vlado Gulík : udržať toto bratstvo, radovať sa zo života, veseliť našich priaznivcov a volačo nahrať….
Skrátená verzia tohto článku vyšla v časopise Tyden
Hudba Praha dvakrát jinak
K situaci, kdy se členové nějaké známé hudební skupiny postaví proti svému kapelníkovi a rozhodnou se hrát nadále bez něj, avšak ten si to nenechá líbit a na scéně se objeví dva konkurující si soubory podobného názvu, u nás poprvé došlo už v roce 1993. Muzikanti z populární Garáže se vzepřeli Ivu Pospíšilovi a začali fungovat jako Tony Ducháček & Garage, na což Pospíšil reagoval tím, že postavil zcela novou Garáž. Ta však neměla dlouhého trvání a skončila po jediném albu. Na konci téže dekády pak vypukla kauza „dvou Laur“, kdy proti sobě nějakou dobu stálo kompletně obměněné obsazení Laury a jejích tygrů pod vedením šéfa Karla Šůchy a sestava říkající si pouze Laura. Naposledy podobný nepříjemně vypjatý příběh prožila jedna z nejvýznamnějších domácích rockových kapel 80. a 90. let – Hudba Praha. A tento komplikovaný příběh na rozdíl od těch předcházejících žije dál, byť vzájemně zjitřené emoce již naštěstí vychladly. (Ponechme stranou dnešní existenci dvou formací užívajících legendární jméno The Plastic People Of The Universe, protože to je zase trochu jiný případ.)
Jen pro připomenutí: Hudba Praha vznikla jako přímé pokračování komunistickými úřady zakázané kultovní skupiny Jasná páka, jež fungovala v období 1981-1983. A ve své léta známé podobě Hudba Praha skončila v polovině roku 2015. Část členů poslední sestavy, včetně kytaristy Vladimíra Zatloukala a baskytaristy Jiřího Jelínka, kteří dostali v následujícím textu prostor k vyjádření, dnes vystupuje pod názvem Hudba Praha band. (Pozn. aut.: dále bude používáno též zkratky HPB.) Dlouholetého frontmana Michala Ambrože pak můžete na pódiích vídat s novými spoluhráči pod hlavičkou Michal Ambrož & Hudba Praha.
Patrně nevyhnutelný konec
Proč k tomuto „rozvodu“ došlo a jak tenkrát probíhal? Dejme slovo nejdříve jedné straně pomyslné barikády. Svůj pohled na celou věc předkládá Vladimír Zatloukal. „Na konci roku 2008 odešli z Hudby Praha můj brácha Bohouš se zpěvačkou Jamajkou Koblicovou na protest proti vzniku nové Jasné páky a po jejich odchodu už to nebylo úplně ono. Michal Ambrož pak dvakrát bojoval s vážnými nemocemi – nejdřív hned v roce 2009 a potom na začátku roku 2015. V obou případech mu šlo o život. Nakonec vše dobře dopadlo a když nám po několika měsících napsal, že u něj v Okrouhlici budeme zkoušet, strašně jsme se těšili. Měli jsme připravenou i možnost, že kdyby prozatímně nezvládal celý koncert, půl programu budeme hrát bez něj a on tam přijde na druhou půlku jako hvězda na největší hity. Tuto verzi však Michal razantně odmítl a po půlhodině zkoušení nám oznámil, že v roce 2015 se už hrát nebude a následující rok že uděláme pouze jednu šňůru a tradiční předvánoční koncert v pražském Paláci Akropolis. To pro nás byla taková studená sprcha, která vyústila v rozhodnutí všech lidí v kapele mimo bubeníka Šimona (Michael Šimůnek – pozn. aut.), že budeme dál fungovat bez Michala. Oznámili jsme mu to já s Jirkou Jelínkem v jedné vinohradské hospodě a věř mi, že po 33 letech, co jsem s Michalem strávil v jedné kapele, tedy nejdříve v Jasné páce a pak celou dobu v Hudbě Praha, to nebylo nic příjemného.“
Michal Ambrož při zpětné rekapitulaci všech událostí dospěl k názoru, že zánik Hudby Praha (dále též HP) byl bohužel patrně nevyhnutelný. „Spouštěcími mechanismy byly neovlivnitelné okolní události, tedy moje fatální zdravotní problémy, v kombinaci s určitou tvůrčí vyprázdněností, která se projevila na albu 1983-2013 …all the best!!! ke třicátému výročí Hudby Praha, a s poněkud nejasnou personální situací v kapele, čímž myslím odchod-neodchod saxofonisty Karla Malíka.“ Na to, že vlastně dostal od svých spoluhráčů padáka, reagoval ex post prostřednictvím prohlášení na webových stránkách HP. A následně se kolem celé kauzy strhla mediální smršť.
Jiří Jelínek přiznává, že část reakcí dodnes nese s nelibostí. „Někteří jednostranně informovaní novináři nám vytýkali, že jsme opustili nemocného kamaráda a ukradli mu kapelu. Nikdo z nich se nás na nic neptal a psali zlé články. To jenom rozdmýchalo další emoce a od někoho až nepochopitelnou nenávist vůči nám. My jsme za Michalem chodili do nemocnice, sledovali jsme jeho zdravotní stav a těšili se na jeho návrat. Když došlo k rozchodu, už nemocný na smrt, jak se psalo, nebyl. Mimoto ti novináři vůbec nevěděli, co tomu předcházelo, proč od Michala odešla celá skupina a ještě předtím i manažer Šimon Kotek. Ten navíc musel jako poslední službu kapele na Michalovo přání zrušit všech 17 už nasmlouvaných vystoupení. To nás dorazilo.“
Na scénu přichází Hudba Praha band…
Zatloukal s Jelínkem oznámili, že soubor bude dál fungovat jako Hudba Praha band. Do sestavy se po letech vrátili kytarista Bohumil Zatloukal a bubeník Ludvík „Eman“ Kandl, coby nový frontman byl osloven Zdeněk Hnyk ze skupiny Bedřich a zoufalci (možná známější je ale jako moderátor Radia 1) a začalo se zkoušet. „Vše probíhalo dobře, než se naše zpěvačky Týna Peteříková s Alenou Sudovou začaly na Facebooku nesmyslně hádat s Michalovými příznivci. Pak se lekly a utekly,“ říká Zatloukal. Faktem je, že do Michala Ambrože se veřejně pustily dost nevybíravým stylem, což dnes dotyčný bere s ironickým úsměvem: „V té chvíli vyjadřovaly svou loajalitu ke kapele poněkud cirkusovějším způsobem, což jim ale nakonec stejně nepomohlo a dostaly stejného padáka jako já a Michael Šimůnek…“ Novými zpěvačkami HPB se staly Lu Jandová a Hanka Pospíšilová a saxofonistu Víta Malinovského nahradil Jakub Douda. V této sestavě proběhla premiéra v Českých Budějovicích. „Hanku později vystřídala Jamajka a její návrat byl pro kapelu strašně důležitý,“ doplňuje Zatloukal.
Spousta lidí tehdy bratry Zatloukaly, Jelínka a spol. osočovala, že bez Michala Ambrože nemají morální právo používat jen lehce pozměněnou značku Hudba Praha. Oni sami si to ale zjevně nemyslí. „Bohouš je spoluzakladatel Jasné páky, já jsem s Michalem byl od roku 1982. Spoluzakládal jsem Hudbu Praha a domnívám se, že já a další muzikanti, kteří natočili její tři nejvýznamnější cédéčka, mají právo používat název Hudba Praha band a hrát pecky, kterým společně vytvářeli tvář,“ říká Zatloukal a Jelínek ho doplňuje: „V současné sestavě je nás pět, kteří hráli v Hudbě Praha nejméně dvacet let. Tím má kapela jasný sound Hudby Praha, tak proč to nemít i v názvu?“
… a zcela nová Hudba Praha
Michal Ambrož je v této záležitosti smířlivý. „Peripetie s názvem jsme zažili už před deseti lety, kdy probíhal spor u Úřadu pro průmyslové vlastnictví a řešily se názvy Jasná páka a Hudba Praha jako ochranné známky. Myslím, že se z toho všichni aktéři sporu poučili a současný stav názvů těch dvou existujících kapel je toho dokladem. Lidi si na to časem určitě zvyknou.“ Jelínek naproti tomu míní, že stav, kdy jeho bývalý kolega začal vystupovat jako Michal Ambrož & Hudba Praha, zkomplikoval orientaci fanoušků i některých pořadatelů a dramaturgů. „Nelíbilo se nám to, protože Michal původně tvrdil, že bude vystupovat jen pod svým jménem.“ Ambrož se ale dušuje, že nic takového nikdy nesliboval.
A proč se po čase vrátil k osvědčenému „trademarku“? Tvrdí, že novou skupinu chtěl pojmenovat Michal Ambrož & Androš band. „Jenže člověk míní a Nepoznatelno mění… Můj dobrej kámoš a anděl strážný David Koller mě už při nahrávání mého pozdního sólového alba pořád nabádal: ,Hele, ty už měj jen jednu kapelu a ať se to jmenuje jinak jenom tehdy, když tam hraju já.‘ Tak jsem na něj dal a je to tak, jak to je.“ Sluší se doplnit, že Koller s Ambrožem spolu stále aspoň svátečně hrají pod hlavičkou Jasné páky, že oním Ambrožovým sólovým albem byla deska Srdeční příběh z roku 2016 (přinášela nové, dost zásadně přearanžované verze písní HP) a že aktuální sestavu jeho kapely tvoří Martin Kopřiva (bicí), Jakub Vejnar (baskytara), Matěj Belko (klávesy), Michal Pelant (kytara), Jakub Doležal (saxofon), Radovan Jelínek (kytara, housle), Markéta Foukalová (zpěv) a Tereza Kopáčková (zpěv).
Jak se čistě hudebně vidí navzájem
Pokud jde o repertoár obou skupin, částečně se celkem logicky překrývá. Jak Ambrož zmiňuje, na jeho vkus se HPB příliš soustřeďuje na pomyslné největší hity Jasné páky a Hudby Praha. „A vzhledem k tomu, že já už ze starého repertoáru Hudby Praha chci hrát jenom svoje písničky, doporučil bych jim, aby se soustředili například na písně Ivana Wünsche a Vládi Zatloukala.“ HPB viděl hned při jeho pražské premiéře v klubu Vagon, kam vyrazil společně s Davidem Kollerem. „Shodli jsme se, že kluci a holky z Hudby Praha bandu jsou zvyklí hrát určitým způsobem a že jim nevyhovuje hrát staré věci třeba nějak jinak, což vede k jisté revivalovosti.“
Zatloukal přiznává, že naživo takříkajíc na vlastní kůži Michalovo současné těleso zatím neslyšel. „Ale z toho, co jsem viděl na YouTube, vím, že ta jeho kapela je oproti nám popovější, mění aranže, což my nechceme. Profesionálně je to dobře odvedená práce, ale ten původní duch Hudby Praha se tam ztrácí. My naopak ty věci hrajeme tvrději než dřív.“
Ano, každá z těch dvou skupin zní dost odlišně, a to je jedině v pořádku. Myslím, že nejlépe to bude znát na zbrusu novém repertoáru. O něco dále s ním pokročili „ambrožovci“, kteří už mají podepsaný kontrakt na vydání nové desky u Warner Music. Ambrož nadšeně hovoří o tom, že s novými lidmi v kapele zároveň získal i nevídaný autorský potenciál. „S touhle partou se těším na spolupráci ve studiu na nových peckách. Zatím to vypadá na přetlak,“ avizuje.
Plány druhé party bohužel zbrzdily zdravotní komplikace. „Tři nové skladby jsme měli jít natáčet už před třemi měsíci, když v tom vážně onemocněla Jamajka a po ní Ludvík. Místo práce na nových písních jsme tedy zkoušeli s náhradním bubeníkem a náhradní zpěvačkou,“ vysvětluje Jelínek.
Příležitost začít dělat věci jinak
Jaké dnes vůbec mají Jelínek a Zatloukal s Ambrožem vztahy? Pomyslná válečná sekera, pokud vůbec kdy existovala, byla zakopána. „S Michalem normálně komunikujeme, i když ne moc často. Spíš jen když je potřeba řešit něco z minulosti – a to dělá hlavně Vláďa,“ říká Jelínek. O lecčems svědčí to, že Ambrož si Zatloukala před časem pozval jako hosta do svého pořadu na Radiu Beat a přátelské povídání rozhodně nepůsobilo tak, že mezi nimi někdy vznikla vážná roztržka. „Z toho rozhovoru snad bylo poznat, že mezi námi nepanuje žádná zapšklost či zakyslost. Já osobně beru náš rozchod jako příležitost začít dělat věci jinak. Tu příležitost mají ostatně obě strany. Představ si to jako rozvod bez dětí,“ komentuje to Ambrož.
Může tedy hypoteticky, třeba u příležitosti nějakého výročí, proběhnout i společný dvojkoncert Michal Ambrož & Hudba Praha a Hudba Praha band? „Možná míříš k výročí úmrtí Jana I. Wünsche, které bude příští rok… Jak zní všeobecně známá hláška: Nikdy neříkej nikdy! Vše by asi záleželo na režii takového setkání. Muselo by mě to hodně zajímat a hodně bavit. Na jiné věci už totiž nemám čas,“ reagoval Ambrož. A Zatloukal na stejnou otázku odpověděl následovně: „Dovedeme si to představit. Za tři roky to bude 40 let od vzniku Jasné páky a Hudba Praha i teď Hudba Praha band vždycky byly nositelem jejího odkazu.“
Budoucnost je otevřená.
PETR KORÁL
, Sveto Korbeľ. ,
Vydrapená Bužírka Punk System
Včera skvelý koncert v KULTURÁKU v BRATISLAVE
Teším sa že Bužírky pokračujú v našej tradícií jed sme s CHVM na koncertoch podávali divákom ALPSKÝ RIZLING. Bužírky podávajú burčiak a zelenú
VBPS včera v BA
VBPS…
Lukáš Polonsky
Tak teda, i keď trošku neskoro, pripájam svoju akožerecenziu, a pohľad na nový Bordell z dielne ChVM. Je to samozrejme len subjektívny výlev punkera lomeno metalistu 🙂 Na akékoľvek zverejnenie sa to asi nehodí (a asi je to aj moc dlhé), ale takto som to proste na prvý pokus naťukal do klávesnice, a takto ti to teda posielam 🙂
Už po prvom vložení cédečka do mechaniky ma veľmi milo prekvapil hutný a krásne namixovaný zvuk, aký sa u kapiel hrajúcich takýto žáner, a skôr ako vlastné hobby, než ako komerciu, moc často nevidí. Už pri albumoch PANK a Tunel bol zvuk fakt dobrý, no tu sa ešte o niečo posunul nahor, ten výber štúdia fakt robí svoje.
Čo sa spevu týka, tak mi ulahodilo väčšie nasadenie Molona do albumu. Oproti predošlému albumu, kde mal Molonko len dve(?), je tento oveľa lepšie vyvážený, a obaja sa s Mirečkom krásne striedajú a doplňujú. Plus občasné zapojenie ďalších hlasov do zostavy je tiež pekným osviežením. Texty mi prídu o niečo optimistickejšie, ako na Tuneli, čo je dobre. Vážnejšie témy treba občas nahradiť humorom o muchách ce-ce a alkohole, nech nepadneme do depky 🙂
Gitarovým strunám nemám, ako laik čo vytknúť, azda len pochváliť s každým albumom narastajúcu virtuozitu. Majú možno niekedy slabší zvuk, ale keď už sú tam naplno, tak je to chytlavé jak prasátko.
Basa to tam s prehľadom diriguje, ako vždy. Luboško je tam s tým svojim nástrojom počuť poriadne, a tak to má byť, nech má ten zvuk poriadnu hĺbku.
Bubny v takomto žánri sa hodnotia (a určite aj hrajú) ťažko. Nemôžete do toho mlátiť jak Dave Lombardo, no ani nudiť. Myslím, že sa to podarilo, v každej pesničke sa človek započúva do niečoho nového. Už chýba len trošku viac experimentovania so zvukom (len hovorím, aj s jednoduchým hi-hatom sa síce dajú robiť kúzla, len neviem, či by to ten andrgraund skôr nepokazilo 🙂 )
No a k ostatným nástrojom – klávesky vhodne nazvučené, nemám rád, keď tam obyčajný synťák hrá absolútne dominantne (okrem nejakých pomalších, ako Zamilovala sa), takto, jak to je, je to akurát. Vhodný doplnok, príp. ako nástroj gradácie (napr. záver Blázon je kráľ). Bez výhrad 🙂 Čo je pre mňa osobne trošku škoda, je menší výskyt saxu, než som bol u ChVM zvyknutý. Ukázalo sa, že ten zvuk sa asi dá urobiť hutným a chytlavým aj bez neho, ale saxík mi tam aj tak proste chýba, keď na vás vyskočí napr. v Pomoci Grécku, či v polke Sám mám málo, je to príjemná vec.
Inak – rozoberať album pesničku po pesničke je asi úloha nad moje sily, keďže asi nepoznám pozadie všetkých textov, a môj hudobný vkus je tiež dosť osobitý. Ale teda keď už sa ma Lubko pýtal na názor, tak najviac sa mi v aute točia dokola Bordell, Blázon je kráľ, Pomoc Grécku, Zabi to a Sám mám málo/Triezvy pohľad na svet. A prečo?
BORDELL je presne to, čo by na vás malo vyskočiť, ako prvá šupa. Svižné, energické (na ten andrgraund hádam až trochu moc, ale pre mňa osobne paráda), text skutku dobre počúvateľný a pekne vrstvený(gradujúci). BLÁZON JE KRÁĽ je klasika, ktorú som si roky sem-tam pobrukoval, no furt mi nejak chýbala tá identita songu, furt to bolo len také niečo neoficiálne, jak ústne podávané. Až teraz sa do toho po 30 rokoch JéBé obul, a dal tomu fakt parádnu tvár. Tú by vám aj do rádia zobrali, keby sa andrgraund o také niečo zaujímal 🙂 Za mňa jednoznačne najchytlavejšia pesnička z celého albumu. Len škoda, že text tak rýchlo vyvrcholí. POMOC GRÉCKU zas možno označiť za najvirtuóznejšiu. Najmä refrén, no aj celý zvyšok je po hudobnej stránke lahoda. Myšlienka textu tiež, len mi tu trošku prekáža občasné nedotiahnutie rýmu, potom to trošku rezonuje (presne – nechce, a i.). ZABI TO je proste ľahký vtipný letný hit, a spomienka na sound z CD PANK, škoda, že sa ten parádny potenciál nezúžitkoval ešte aspoň na jednu dve slohy navyše. Lebo keď mucha 1. krát zahlásila poruchu, skoro som spadol zo stoličky 🙂 No a SÁM MÁM MÁLO spolu s TRIEZVYM POHĽADOM(neviem, ktorú z nich vybrať) sa dostali do môjho výberu preto, že ich obe spája tá klasická trpká vtipnosť textov o chlaste spolu s dobrou gitarou, a fakt ozvláštňujúcim spevom (hlavne teda ten Pohľad má vskutku hlas primeraný songu 🙂 )
Takže čo nakoniec? Legendy považského pohubia ukázali, že rozhodne nestratili slinu, a že síce sa nikam neponáhľajú, lebo hrajú sebe pre radosť, a nie pre predaje, ale že ich ani po 30 rokoch neopustila chuť sa niekam posúvať, a po všetkých stránkach vylepšovať. A že aj tie texty majú čo povedať aj dnešnému mladému svetu. Na dobré sa proste oplatí počkať 😉
Chvm 2012 Randal
Mišák k nám neplánovane zavítal a bolo to skvelé
Bob……
Lubos:Dodatocne vsetko najsamlepsie!
Nevie niekto ci algoritmy youtubu funguju tak nahovno, alebo videa Vazenskych gul boli ztiahnute. Mi to nejako nevie, alebo nechce najst.
Ďakujem Jagi
toto mi poslal kamarát z toho vášho zasratého poyebaného fakebúku…už mám taký dojem, že idú v šlapajách Elánu…100 x ohlásili koniec a furt hrajú…
Vsetko najlepsie Lubos!
Ďakujem Ellwik
Tvár borovičky
Včera…
Jano Hnilý
…….. .