začiatkom júna ma poprosil Lubos aby som na youtube zavesil 2 vase videa kvoli chystanej knihe. Sice som ich zavesil, ale bez popisov. Tie som doplnil az dnes. K Rockfestu to co mi poslal Lubos. K Pohode som skopiroval text z tadeto a odpozeral zlozenie (ako sa vola Tonov nastroj???).
Písal sa september 1980. Vonku zúril socializmus a v pivnici vznikla kapela. Pár nadšencov z vtedajšieho Gymnázia J.A. Gagarina v Trenčíne sa schádzalo každú stredu po štvrtej vyučovacej hodine. V roku 1981 odohrali prvý oficiálny veľký koncert, ktorý bol zároveň prvým ročníkom festivalu Gympelrock. CHVM, teda vtedy ešte Yellow Dodo and co., sa tým dostali do pár problémov, no to ich nezastavilo a tvrdo si stáli za svojou hudobnou tvorbou aj naďalej, hrať neprestali a o vyše 40 rokov neskôr majú nahraných vyše 40 albumov, asi 200 piesní a stoja napríklad za objavením kapely Bez ladu a skladu, či iných undergroundových kapiel.
Na ich koncerte na GR by si určite nemal chýbať!
10.5.2024 v Kultúrno-kreatívnom centre Hviezda
Vážení priatelia alternatívnej hudby.
Ak sa v piatok 22.septembra budete rozhodovať že čo s načatým večerom tak vám dávame na známosť že o 19 30 vystúpi vo vynovenej Hviezde naša kapela Chór vážskych muzikantov z Trenčína spolu s kapelou Otras z Čadce.obe kapely si so sebou dovezu aj svoj zaujimavy dokumentárny film .
Záverečnú tancovačku ma pod kontrolou DJ Janko Korienek čiže to bude rockoteka aká má byť.
Tešíme sa na vas podlhsej dobe opäť v krásne vynovenej Hviezde.
Bude tam
hudba TANEC HARMASAN
KRIVÁK
radosť klobása
A aj čosi vypiť
zdá sa…
Skupinu Slepé střevo založil Petr „Fili“ Fiala v roce 1983 a není bez zajímavosti, že nejdůležitější roli v tom sehrály dvě okolnosti. První z nich byla existence skupiny Pražský výběr a tou druhou Fialova návštěva brněnského festivalu alternativních skupin Valná Hromada. Podivný sound, který tam slyšel, ho utvrdil v dojmu, že dnes může založit kapelu každý, protože už není potřebné umět hrát.
V knize „Z nejhoršího jsme uvnitř“ (1994) píše: „Základní pravidla kapely byla tato: neznalost not a harmonie, odpor k hard rocku, a chuť nasrat svým hudebním projevem co nejvíc lidí.“
Sestavu tvořili většinou studenti valmezského gymplu: Petr „Fili“ Fiala (voc, g), Jarek „Malý bidlo“ Odstrčil (bg), Hynek Hulík (sax), Ivoš Chmelař (voc, g, ks, vln, cl), Karel Mikuš (ds), Broňa Volfová (voc).
Zpočátku se zaměřili na zběsilé improvizace, což bylo většinou sborové mlácení do nástrojů, protože nikdo z kapely neuměl příliš hrát. Poté začaly mít skladby hlavu a patu a sama kapela začala svůj styl nazývat „stupid rock“. Texty byly reakcí na okolí, vyjadřovaly pocity teenagerů ze světa, jímž byli obklopeni, „ze života v pařeništi lží a přetvářky“ (P. Fiala).
V knize Excentrici v přízemí říká Fiala (zkráceno): „Všechno, co jsme tehdy hráli, se neslo v duchu ´Křič, abych věděl, že žiješ!´. Vystupovali jsme v maskách a posluchači vůbec nevěděli, co si mají myslet – ale v každém případě nás začali zdravit.“
Pro soubor bylo důležité, že si už v úvodu svého působení mohla zahrát se skutečnými hvězdami naší alternativy, jako byl Chadima a jeho MCH Band, či s formacemi brněnské scény – to byla zásluha přítele skupiny Petra „Karkuly“ Randuly, známého z působení v kapele Třírychlostní Pepíček. Slepé střevo začalo vystupovat na soukromých akcích a jen ojediněle na koncertech pořádaných oficiálně nějakým kulturním zařízením. Už v roce 1983 totiž začaly problémy s Stb, proto kapela používala krycí názvy jako Fíkus nebo Rytmus 84. Koncem onoho roku odešli z SS tři členové – Volfová (těžká nemoc), Hulík (vojna), Odstrčil (nebavilo ho to). Poté se v kapele mihli Jiří „Pedro“ Krch (lg) a Ferda Leskovský (bg), ale vydrželi jen půl roku. Místo nich přišli Fialův bratr Jiří (bg) a saxofonista Jiří „Bendžo“ Dohnal.
Od roku 1984 hrál soubor už jen na undergroundových akcích. O rok později se instrumentální schopnosti členů zlepšily natolik, že stavba jejich skladeb začala být konzervativní – divoké a disharmonické kusy se změnily v přehledné písničky s výraznými melodiemi, předjímajícími pozdější repertoár Mňágy & Žďorp. Nicméně na členy začala padat ponorková nemoc. Fialu vyrazili z VŠ za uspořádání undergroundového koncertu přímo na kolejích v Ostravě a kapele nepomohl z „blbé nálady“ ani nový zpěvák Petr „Karkula“ Randula. Na čas se do skupiny vrátila i Broňa Volfová, nicméně bylo jasné, že Slepé střevo směřuje ke svému zániku.
Naštěstí se podařilo zorganizovat alespoň natočení kazety „Nečum a tleskej“, na které jsou písně z období 1984-5. Půlka kazety se natáčela ve Valmezu ve zkušebně zvukaře Ládi „Kuba“ Kubík (likvidací zkušebny policií) a půlka v Havířově, což zařídil agilní Jiří „Bobeš“ Prokš. Produkční celé akce byl Petr „Karkula“ Randula. Nahrávka se míchala ve zkušebně Radegastu v Havířově na zámku v Životicích a jednalo se o první kazetu vydavatelství Rytmická mládež. Byla složena ze dvou částí „Latrina magika“ (staré songy) a „Greatest Hits Of Rytmus 85“ (nové skladby). Po nahrávce Slepé střevo přestalo existovat.
A závěrečné hodnocení? Jaroslav Riedel napsal v knize Excentrici v přízemí (zkráceno): „Slepé střevo se snažilo především o osobitost, jeho hudba byla plna pitoresknosti a recese. Od původně intuitivního projevu dospělo SS k charakteristickému, syrovému zvuku, s dominujícím společným zpěvem B. Volfové a I. Chmelaře, přičemž velmi důležité byly texty P. Fialy – někdy skoro dadaistické, často velmi sarkastické. A největší legraci si dělali ze svých vrstevníků.“
Slepé střevo se nyní příležitostně vrací na pódia. V roce 2023 oslavila kapela 40 let od založení na Valašském špalíčku.
Hudební seskupení vytvářející vlastní skladby bez přesného stylového zaměření. Navazuje na tradici alternativních a underground kapel z regionu Valašska a Brna. V současnosti směřuje i do oblastí náročnější elektronické hudby. Sbor hudby tvoří tři hudebníci pocházející z Valašského Meziříčí a Havířova, Petr Karkul Randula, Václav Váša Košťál a Jiří Bobeš Prokš.
V roce 2023 oslavila kapela 40 let od založení na Valašském špalíčku.
Sbor hudby vznikl v roce 1983, kapela měla vlastní repertoár v duchu under-alter-new wave, hrála ve složení: housle – Vašek „Váša“ Košťál, saxofon-Pavel „Míla“ Kováč, basa-René Zelenka, bicí-Petr „Karkula“ Randula. Vystupovala na Valných hromadách (koncerty brněnského alternativního hnutí) v Brně a Praze, soukromých „utajených“ akcích ve Val Mezu a Havířově … Existovala necelý rok. René Zelenka na počátku přišel s názvem Sbor podzemní a punkové hudby, což vystihovalo tehdejší realitu, ale zkrácený název se ukázal nakonec jako prozíravý, protože nyní jsme spíše Sbor alternativní a vážné hudby. No a co bude za pár let není jasné, že …
V roce 2015 dva původní členové obnovili činnost. V roce 2015 se Karkula vrátil po 25 letech k hudbě, a oslovil Václava s pokusem o obnovení kapely. Původním záměrem bylo zahrát jen na oslavě narozenin Reného Zelenky (basisty). Avšak následně Sbor hudby začal vytvářet další vlastní skladby, vznikala hudba mimo „trend“ styly, vlastní skladby pro radost a potěchu. Následovalo několik koncertů v Novém Jičíně, Val Mezu, Brně a Praze. V létě 2016 jsme se vrátili k tradici letních under festiválků ve Val Mezu z 80. let, akcí Zahradní slavnosti se Sborem hudby. V roce 2019 se připojil hudební souputník z 80. let Jirka „Bobeš“ Prokš, který svou baskytarou posunul under-alternativní skladby do finální podoby. V nových skladbách se nyní objevuje trubka mladé posily Františka Petrovického. V současnosti prezentujeme několik pořadů z našich vlastních skladeb a projektů. Nyní se pohybujeme na pěti planetách: Planeta alt-under, Snová planeta, Poetická planeta, Artificiální planeta, Planeta neznámých světů. Společným jmenovatelem skladeb je aplikování minimalistických postupů.
Všichni tři hudebníci působili v řadě alter-under kapel a hudebních směrů … Třírychlostní Pepíček, Ještě jsme se nedohodli, Hudební divadlo, Rytmická mládež, Slepé střevo/Rytmus 84, Masomlejn, Radegast, Minimální orchestr, Betula Pendula, Emerson Fittipaldi, Abychom se nenudili … computer art, scénická hudba …
V budoucnu na platformě Sboru hudby chceme vytvářet křižovatky hudebně-vizuálních technologií a hudebně spřízněných duší.
Skupinu Slepé střevo založil Petr „Fili“ Fiala v roce 1983 a není bez zajímavosti, že nejdůležitější roli v tom sehrály dvě okolnosti. První z nich byla existence skupiny Pražský výběr a tou druhou Fialova návštěva brněnského festivalu alternativních skupin Valná Hromada. Podivný sound, který tam slyšel, ho utvrdil v dojmu, že dnes může založit kapelu každý, protože už není potřebné umět hrát.
V knize „Z nejhoršího jsme uvnitř“ (1994) píše: „Základní pravidla kapely byla tato: neznalost not a harmonie, odpor k hard rocku, a chuť nasrat svým hudebním projevem co nejvíc lidí.“
Sestavu tvořili většinou studenti valmezského gymplu: Petr „Fili“ Fiala (voc, g), Jarek „Malý bidlo“ Odstrčil (bg), Hynek Hulík (sax), Ivoš Chmelař (voc, g, ks, vln, cl), Karel Mikuš (ds), Broňa Volfová (voc).
Zpočátku se zaměřili na zběsilé improvizace, což bylo většinou sborové mlácení do nástrojů, protože nikdo z kapely neuměl příliš hrát. Poté začaly mít skladby hlavu a patu a sama kapela začala svůj styl nazývat „stupid rock“. Texty byly reakcí na okolí, vyjadřovaly pocity teenagerů ze světa, jímž byli obklopeni, „ze života v pařeništi lží a přetvářky“ (P. Fiala).
V knize Excentrici v přízemí říká Fiala (zkráceno): „Všechno, co jsme tehdy hráli, se neslo v duchu ´Křič, abych věděl, že žiješ!´. Vystupovali jsme v maskách a posluchači vůbec nevěděli, co si mají myslet – ale v každém případě nás začali zdravit.“
Pro soubor bylo důležité, že si už v úvodu svého působení mohla zahrát se skutečnými hvězdami naší alternativy, jako byl Chadima a jeho MCH Band, či s formacemi brněnské scény – to byla zásluha přítele skupiny Petra „Karkuly“ Randuly, známého z působení v kapele Třírychlostní Pepíček. Slepé střevo začalo vystupovat na soukromých akcích a jen ojediněle na koncertech pořádaných oficiálně nějakým kulturním zařízením. Už v roce 1983 totiž začaly problémy s Stb, proto kapela používala krycí názvy jako Fíkus nebo Rytmus 84. Koncem onoho roku odešli z SS tři členové – Volfová (těžká nemoc), Hulík (vojna), Odstrčil (nebavilo ho to). Poté se v kapele mihli Jiří „Pedro“ Krch (lg) a Ferda Leskovský (bg), ale vydrželi jen půl roku. Místo nich přišli Fialův bratr Jiří (bg) a saxofonista Jiří „Bendžo“ Dohnal.
Od roku 1984 hrál soubor už jen na undergroundových akcích. O rok později se instrumentální schopnosti členů zlepšily natolik, že stavba jejich skladeb začala být konzervativní – divoké a disharmonické kusy se změnily v přehledné písničky s výraznými melodiemi, předjímajícími pozdější repertoár Mňágy & Žďorp. Nicméně na členy začala padat ponorková nemoc. Fialu vyrazili z VŠ za uspořádání undergroundového koncertu přímo na kolejích v Ostravě a kapele nepomohl z „blbé nálady“ ani nový zpěvák Petr „Karkula“ Randula. Na čas se do skupiny vrátila i Broňa Volfová, nicméně bylo jasné, že Slepé střevo směřuje ke svému zániku.
Naštěstí se podařilo zorganizovat alespoň natočení kazety „Nečum a tleskej“, na které jsou písně z období 1984-5. Půlka kazety se natáčela ve Valmezu ve zkušebně zvukaře Ládi „Kuba“ Kubík (likvidací zkušebny policií) a půlka v Havířově, což zařídil agilní Jiří „Bobeš“ Prokš. Produkční celé akce byl Petr „Karkula“ Randula. Nahrávka se míchala ve zkušebně Radegastu v Havířově na zámku v Životicích a jednalo se o první kazetu vydavatelství Rytmická mládež. Byla složena ze dvou částí „Latrina magika“ (staré songy) a „Greatest Hits Of Rytmus 85“ (nové skladby). Po nahrávce Slepé střevo přestalo existovat.
A závěrečné hodnocení? Jaroslav Riedel napsal v knize Excentrici v přízemí (zkráceno): „Slepé střevo se snažilo především o osobitost, jeho hudba byla plna pitoresknosti a recese. Od původně intuitivního projevu dospělo SS k charakteristickému, syrovému zvuku, s dominujícím společným zpěvem B. Volfové a I. Chmelaře, přičemž velmi důležité byly texty P. Fialy – někdy skoro dadaistické, často velmi sarkastické. A největší legraci si dělali ze svých vrstevníků.“
Slepé střevo se nyní příležitostně vrací na pódia. V roce 2023 oslavila kapela 40 let od založení na Valašském špalíčku.
Projekt Graffiti
GRAFFITI– perception shift
Michal Murin , ArtD:
Písal sa rok 1984. Stál som v rade na lístky do vysokoškolskej menzy a v rukách som mal časopis 100+1 zaujímavostízo sveta vydávaným v češtine. Dodnes si pamätám, ako ma upútal článok pohybujúci sa medzi Keithom Haringom, Jean-Michel Basquiatom, Robertom Mapplethorpom a iných umelcov newyorskej scény na pozadí choroby AIDS. Fascinačné uspokojenie mi prinášali postrehy a poznámky autora, ako mladí umelci predávajú galeristom svoje maľby-graffiti po stenách, a ako galérie takúto tvorbu podporujú a dokonca si ju u umelcov objednávajú. V tom čase po Bratislave nebolo miesto na stĺpoch, autobusových zastávkach a toaletách, kde by nebolo napísané CHVM. Dlho nebolo dešifrovateľné, čo to znamená. Až keď ako „starší brat“ skupiny Bez ladu a skladu nevystúpila v r. 1985 v klube na Mladej garde v Bratislave na spoločnom koncerte skupina Chór vážskych muzikantov (CHVM). Meno, znak, skratka predbehla svoj obsah a preto je príbuznosť s tagmi až zarážajúca a ja si dnes kladiem otázku: nebol to náhodou prvý tag na Slovensku – a navyše skôr, ako vzniklo hnutie graffiti v našich končinách?????
A ako to vlastne bolo? Okolo roku 1984 bol na každom rohu v Bratislave nasprejovaný nápis TUBLATANKA. Nemyslím si že toto mal na svedomí nejaký fanklub, ale ľudia blízki TUBLATANKE. A konkrétne ich dvorný textár Martin Sarvaš s ktorým som bol neskôr v rokoch 86-87 na vojne kde mi daroval zopár veľmi pichľavých textov. Ak to bolo celé nejako ináč, nech ma Martin opraví. Všetky Tublatankovské nápisy boli písané totiž jedným a tým istým rukopisom. Trochu nás štvalo že sa takto ľahko dostávali do podvedomia ľudí a neustále sme tým nápisom kontrovali. Takže kde bolo napísané TUBLATANKA,tak hneď vedľa bolo ešte väčším písmom nastriekané aj CHVM. Časom nám spreje došli a zvykli sme si používať voskové farbičky. Bolo to rýchle, farebné, nesmradľavé a dalo sa to nenápadne aplikovať hocikde v krčme, autobuse, vlaku,na zastávke na záchode. Mali sme vtedy dosť oddanú fanúšikovskú základňu a tí robili to isté. Dokonca sa nápisy CHVM objavili aj na železničnej stanici v Budapešti. V Trenčíne vznikli aj ďalšie nové kapely HOMEMADE a ŠMOX a tak tieto názvy pribúdali hneď vedľa CHVM. Oblak gitarista bol v týchto veciach veľmi radikálny. Vždy robil veci poriadne a tak, aby ich bolo vidieť. Pri hoteli TATRA v roku 1984 otvorili nový podchod smerom na Sihoť. Podchod bol obložený bielym kameninovým obkladom. Oblak nelenil a vyzdobil ho meter vysokým čiernym nápisom CHVM HOMEMADE ŠMOX. Dokonca aj punková trenčianska kapela Poker GH spievala o tých nápisoch v svojej piesni. Ráno bol z toho podchodu obrovský prúser a vládni mestskí pohlavári hladali vinníka. To nebolo ťažké, veď CHVM už vtedy bola v Trenčíne známa firma. Oblaka rýchlo vypátrali a poobede už acetónom čistil podchod. Po tomto incidente sa už ďalšie nápisy v Trenčíne neobjavili. Bratislava žila punkom a začali sa písať nápisy ZÓNA A.
A či toto bol počiatok hnutia graffiti na Slovensku, to posúďte sami
Čaute,
začiatkom júna ma poprosil Lubos aby som na youtube zavesil 2 vase videa kvoli chystanej knihe. Sice som ich zavesil, ale bez popisov. Tie som doplnil az dnes. K Rockfestu to co mi poslal Lubos. K Pohode som skopiroval text z tadeto a odpozeral zlozenie (ako sa vola Tonov nastroj???).
Nech sa paci, vy by ste ich mali mat prvi:
https://www.youtube.com/watch?v=ogX-NYqm_i8
https://www.youtube.com/watch?v=mJaBwL_nUss
Vidime sa v piatok. A strasne by sa mi chcelo povedat, ze na koncerte, ci v tomto case lepsie na Pohode. : (
Uprimnu sustrast!
Veľmi ma to mrzí. Prajem úprimnú sústrasť celej Ľubošovej rodine a samozrejme CHVM 🙁
celé zle… dovidenia Luboš, dík za všetko, je toho strašná kopa! 🙁
03.07.2024
RIP Luboško a s Julkom šup šup nelenošte
obal
veľmi krásny merch na nový album Hugh-a Cornwell-a
https://hughcornwell.tmstor.es/?utm_campaign=W%2FC%2001%2F07%2F2024%20-%20Hugh%20Cornwell&utm_medium=email&utm_source=Mailjet
kurwa drát 50sát… treba nakúpiť…
https://stranglers.tmstor.es/?utm_campaign=W%2FC%2015%2F04%2F2024%20-%20Will%20Young&utm_medium=email&utm_source=Mailjet
Fjk
CHVM na Gympelrocku 2024!
Písal sa september 1980. Vonku zúril socializmus a v pivnici vznikla kapela. Pár nadšencov z vtedajšieho Gymnázia J.A. Gagarina v Trenčíne sa schádzalo každú stredu po štvrtej vyučovacej hodine. V roku 1981 odohrali prvý oficiálny veľký koncert, ktorý bol zároveň prvým ročníkom festivalu Gympelrock. CHVM, teda vtedy ešte Yellow Dodo and co., sa tým dostali do pár problémov, no to ich nezastavilo a tvrdo si stáli za svojou hudobnou tvorbou aj naďalej, hrať neprestali a o vyše 40 rokov neskôr majú nahraných vyše 40 albumov, asi 200 piesní a stoja napríklad za objavením kapely Bez ladu a skladu, či iných undergroundových kapiel.
Na ich koncerte na GR by si určite nemal chýbať!
10.5.2024 v Kultúrno-kreatívnom centre Hviezda
spomíname
https://www.cas.sk/clanok/2894275/zomrel-znamy-slovensky-hudobnik-sanchez-49-spolupracoval-s-horkyze-slize-i-desmodom/
krásna knižka
https://cadizmerchstore.com/products/the-stranglers-on-track-every-album-every-song-book-published-31-05-24?syclid=cmp4s8oklmts73ec5sng&utm_campaign=emailmarketing_128975732791&utm_medium=email&utm_source=shopify_email
VIANOČNÝ PUNK PRE ĽUBOŠA už dnes v bratislavskom PINK WHALE.
Celé vstupné bude venované na liečbu Ľuboša Dzúrika z CHVM.
LINE-UP:
ĽUBOŠ STAGE:
19.30 – 20.10 The Wilderness
20.40 – 21.20 Bez Ladu a Skladu
21.50 – 22.30 Saténové ruky
23.00 – 23.40 VBPS
24.00 – … B-Complex
DZÚRIK STAGE:
19.00 – 19.30 Fara
20.10 – 20.40 Veľká Potreba
21.20 – 21.50 CHVM
22.30 – 23.00 Fyasco
24.00 – … Wychytawacs
LÍSTKY: https://www.ticketlive.sk/sk/event/vianocny-punk-2023-pre-lubosa-bratislava-22-12-2023?fbclid=IwAR3Js9HU-0KnxZjG9Yx0ff6Uqzx5UhiykyP1NBsVejYvmWNE0uKlaQtV8Rs
ČASOVOPRIESTOROVÉ KOORDINÁTY ZAJTRAJŠIEHO VEČIERKU:
LINE UP:
ĽUBOŠ STAGE:
19.30 – 20.10 The Wilderness
20.40 – 21.20 Bez ladu a skladu
21.50 – 22.30 Satenove ruky
23.00 – 23.40 VBPS
24.00 – … B Complex
DZÚRIK STAGE:
19.00 – 19.30 Fara
20.10 – 20.40 Velka Potreba
21.20 – 21.50 CHVM
22.30 – 23.00 Fyasco
24.00 – … Wychytawacs
My sme skoro ready.
A vy?
LINK NA PREDPREDAJ:
https://www.ticketlive.sk/sk/event/vianocny-punk-2023-pre-lubosa-bratislava-22-12-2023
https://goout.net/sk/vianocny-punk-2023-pre-lubosa/szobvtw/
Jjjjo
Do piče. FJK ožil…
to zas bude
Skuska
Vážení priatelia alternatívnej hudby.
Ak sa v piatok 22.septembra budete rozhodovať že čo s načatým večerom tak vám dávame na známosť že o 19 30 vystúpi vo vynovenej Hviezde naša kapela Chór vážskych muzikantov z Trenčína spolu s kapelou Otras z Čadce.obe kapely si so sebou dovezu aj svoj zaujimavy dokumentárny film .
Záverečnú tancovačku ma pod kontrolou DJ Janko Korienek čiže to bude rockoteka aká má byť.
Tešíme sa na vas podlhsej dobe opäť v krásne vynovenej Hviezde.
Bude tam
hudba TANEC HARMASAN
KRIVÁK
radosť klobása
A aj čosi vypiť
zdá sa…
A sak aj ja
C cc cx SLEPÉ STŘEVO
Skupinu Slepé střevo založil Petr „Fili“ Fiala v roce 1983 a není bez zajímavosti, že nejdůležitější roli v tom sehrály dvě okolnosti. První z nich byla existence skupiny Pražský výběr a tou druhou Fialova návštěva brněnského festivalu alternativních skupin Valná Hromada. Podivný sound, který tam slyšel, ho utvrdil v dojmu, že dnes může založit kapelu každý, protože už není potřebné umět hrát.
V knize „Z nejhoršího jsme uvnitř“ (1994) píše: „Základní pravidla kapely byla tato: neznalost not a harmonie, odpor k hard rocku, a chuť nasrat svým hudebním projevem co nejvíc lidí.“
Sestavu tvořili většinou studenti valmezského gymplu: Petr „Fili“ Fiala (voc, g), Jarek „Malý bidlo“ Odstrčil (bg), Hynek Hulík (sax), Ivoš Chmelař (voc, g, ks, vln, cl), Karel Mikuš (ds), Broňa Volfová (voc).
Zpočátku se zaměřili na zběsilé improvizace, což bylo většinou sborové mlácení do nástrojů, protože nikdo z kapely neuměl příliš hrát. Poté začaly mít skladby hlavu a patu a sama kapela začala svůj styl nazývat „stupid rock“. Texty byly reakcí na okolí, vyjadřovaly pocity teenagerů ze světa, jímž byli obklopeni, „ze života v pařeništi lží a přetvářky“ (P. Fiala).
V knize Excentrici v přízemí říká Fiala (zkráceno): „Všechno, co jsme tehdy hráli, se neslo v duchu ´Křič, abych věděl, že žiješ!´. Vystupovali jsme v maskách a posluchači vůbec nevěděli, co si mají myslet – ale v každém případě nás začali zdravit.“
Pro soubor bylo důležité, že si už v úvodu svého působení mohla zahrát se skutečnými hvězdami naší alternativy, jako byl Chadima a jeho MCH Band, či s formacemi brněnské scény – to byla zásluha přítele skupiny Petra „Karkuly“ Randuly, známého z působení v kapele Třírychlostní Pepíček. Slepé střevo začalo vystupovat na soukromých akcích a jen ojediněle na koncertech pořádaných oficiálně nějakým kulturním zařízením. Už v roce 1983 totiž začaly problémy s Stb, proto kapela používala krycí názvy jako Fíkus nebo Rytmus 84. Koncem onoho roku odešli z SS tři členové – Volfová (těžká nemoc), Hulík (vojna), Odstrčil (nebavilo ho to). Poté se v kapele mihli Jiří „Pedro“ Krch (lg) a Ferda Leskovský (bg), ale vydrželi jen půl roku. Místo nich přišli Fialův bratr Jiří (bg) a saxofonista Jiří „Bendžo“ Dohnal.
Od roku 1984 hrál soubor už jen na undergroundových akcích. O rok později se instrumentální schopnosti členů zlepšily natolik, že stavba jejich skladeb začala být konzervativní – divoké a disharmonické kusy se změnily v přehledné písničky s výraznými melodiemi, předjímajícími pozdější repertoár Mňágy & Žďorp. Nicméně na členy začala padat ponorková nemoc. Fialu vyrazili z VŠ za uspořádání undergroundového koncertu přímo na kolejích v Ostravě a kapele nepomohl z „blbé nálady“ ani nový zpěvák Petr „Karkula“ Randula. Na čas se do skupiny vrátila i Broňa Volfová, nicméně bylo jasné, že Slepé střevo směřuje ke svému zániku.
Naštěstí se podařilo zorganizovat alespoň natočení kazety „Nečum a tleskej“, na které jsou písně z období 1984-5. Půlka kazety se natáčela ve Valmezu ve zkušebně zvukaře Ládi „Kuba“ Kubík (likvidací zkušebny policií) a půlka v Havířově, což zařídil agilní Jiří „Bobeš“ Prokš. Produkční celé akce byl Petr „Karkula“ Randula. Nahrávka se míchala ve zkušebně Radegastu v Havířově na zámku v Životicích a jednalo se o první kazetu vydavatelství Rytmická mládež. Byla složena ze dvou částí „Latrina magika“ (staré songy) a „Greatest Hits Of Rytmus 85“ (nové skladby). Po nahrávce Slepé střevo přestalo existovat.
A závěrečné hodnocení? Jaroslav Riedel napsal v knize Excentrici v přízemí (zkráceno): „Slepé střevo se snažilo především o osobitost, jeho hudba byla plna pitoresknosti a recese. Od původně intuitivního projevu dospělo SS k charakteristickému, syrovému zvuku, s dominujícím společným zpěvem B. Volfové a I. Chmelaře, přičemž velmi důležité byly texty P. Fialy – někdy skoro dadaistické, často velmi sarkastické. A největší legraci si dělali ze svých vrstevníků.“
Slepé střevo se nyní příležitostně vrací na pódia. V roce 2023 oslavila kapela 40 let od založení na Valašském špalíčku.
https://youtu.be/jTLOjCnrC0A
https://youtu.be/rx4W8fvHErw
SBOR HUDBY
Hudební seskupení vytvářející vlastní skladby bez přesného stylového zaměření. Navazuje na tradici alternativních a underground kapel z regionu Valašska a Brna. V současnosti směřuje i do oblastí náročnější elektronické hudby. Sbor hudby tvoří tři hudebníci pocházející z Valašského Meziříčí a Havířova, Petr Karkul Randula, Václav Váša Košťál a Jiří Bobeš Prokš.
V roce 2023 oslavila kapela 40 let od založení na Valašském špalíčku.
Sbor hudby vznikl v roce 1983, kapela měla vlastní repertoár v duchu under-alter-new wave, hrála ve složení: housle – Vašek „Váša“ Košťál, saxofon-Pavel „Míla“ Kováč, basa-René Zelenka, bicí-Petr „Karkula“ Randula. Vystupovala na Valných hromadách (koncerty brněnského alternativního hnutí) v Brně a Praze, soukromých „utajených“ akcích ve Val Mezu a Havířově … Existovala necelý rok. René Zelenka na počátku přišel s názvem Sbor podzemní a punkové hudby, což vystihovalo tehdejší realitu, ale zkrácený název se ukázal nakonec jako prozíravý, protože nyní jsme spíše Sbor alternativní a vážné hudby. No a co bude za pár let není jasné, že …
V roce 2015 dva původní členové obnovili činnost. V roce 2015 se Karkula vrátil po 25 letech k hudbě, a oslovil Václava s pokusem o obnovení kapely. Původním záměrem bylo zahrát jen na oslavě narozenin Reného Zelenky (basisty). Avšak následně Sbor hudby začal vytvářet další vlastní skladby, vznikala hudba mimo „trend“ styly, vlastní skladby pro radost a potěchu. Následovalo několik koncertů v Novém Jičíně, Val Mezu, Brně a Praze. V létě 2016 jsme se vrátili k tradici letních under festiválků ve Val Mezu z 80. let, akcí Zahradní slavnosti se Sborem hudby. V roce 2019 se připojil hudební souputník z 80. let Jirka „Bobeš“ Prokš, který svou baskytarou posunul under-alternativní skladby do finální podoby. V nových skladbách se nyní objevuje trubka mladé posily Františka Petrovického. V současnosti prezentujeme několik pořadů z našich vlastních skladeb a projektů. Nyní se pohybujeme na pěti planetách: Planeta alt-under, Snová planeta, Poetická planeta, Artificiální planeta, Planeta neznámých světů. Společným jmenovatelem skladeb je aplikování minimalistických postupů.
Všichni tři hudebníci působili v řadě alter-under kapel a hudebních směrů … Třírychlostní Pepíček, Ještě jsme se nedohodli, Hudební divadlo, Rytmická mládež, Slepé střevo/Rytmus 84, Masomlejn, Radegast, Minimální orchestr, Betula Pendula, Emerson Fittipaldi, Abychom se nenudili … computer art, scénická hudba …
V budoucnu na platformě Sboru hudby chceme vytvářet křižovatky hudebně-vizuálních technologií a hudebně spřízněných duší.
Koneckonců, všichni jsme sbor hudby.
https://www.sborhudby.cz/napsali-o-nas
https://www.sborhudby.cz/vide
SLEPÉ STŘEVO
Skupinu Slepé střevo založil Petr „Fili“ Fiala v roce 1983 a není bez zajímavosti, že nejdůležitější roli v tom sehrály dvě okolnosti. První z nich byla existence skupiny Pražský výběr a tou druhou Fialova návštěva brněnského festivalu alternativních skupin Valná Hromada. Podivný sound, který tam slyšel, ho utvrdil v dojmu, že dnes může založit kapelu každý, protože už není potřebné umět hrát.
V knize „Z nejhoršího jsme uvnitř“ (1994) píše: „Základní pravidla kapely byla tato: neznalost not a harmonie, odpor k hard rocku, a chuť nasrat svým hudebním projevem co nejvíc lidí.“
Sestavu tvořili většinou studenti valmezského gymplu: Petr „Fili“ Fiala (voc, g), Jarek „Malý bidlo“ Odstrčil (bg), Hynek Hulík (sax), Ivoš Chmelař (voc, g, ks, vln, cl), Karel Mikuš (ds), Broňa Volfová (voc).
Zpočátku se zaměřili na zběsilé improvizace, což bylo většinou sborové mlácení do nástrojů, protože nikdo z kapely neuměl příliš hrát. Poté začaly mít skladby hlavu a patu a sama kapela začala svůj styl nazývat „stupid rock“. Texty byly reakcí na okolí, vyjadřovaly pocity teenagerů ze světa, jímž byli obklopeni, „ze života v pařeništi lží a přetvářky“ (P. Fiala).
V knize Excentrici v přízemí říká Fiala (zkráceno): „Všechno, co jsme tehdy hráli, se neslo v duchu ´Křič, abych věděl, že žiješ!´. Vystupovali jsme v maskách a posluchači vůbec nevěděli, co si mají myslet – ale v každém případě nás začali zdravit.“
Pro soubor bylo důležité, že si už v úvodu svého působení mohla zahrát se skutečnými hvězdami naší alternativy, jako byl Chadima a jeho MCH Band, či s formacemi brněnské scény – to byla zásluha přítele skupiny Petra „Karkuly“ Randuly, známého z působení v kapele Třírychlostní Pepíček. Slepé střevo začalo vystupovat na soukromých akcích a jen ojediněle na koncertech pořádaných oficiálně nějakým kulturním zařízením. Už v roce 1983 totiž začaly problémy s Stb, proto kapela používala krycí názvy jako Fíkus nebo Rytmus 84. Koncem onoho roku odešli z SS tři členové – Volfová (těžká nemoc), Hulík (vojna), Odstrčil (nebavilo ho to). Poté se v kapele mihli Jiří „Pedro“ Krch (lg) a Ferda Leskovský (bg), ale vydrželi jen půl roku. Místo nich přišli Fialův bratr Jiří (bg) a saxofonista Jiří „Bendžo“ Dohnal.
Od roku 1984 hrál soubor už jen na undergroundových akcích. O rok později se instrumentální schopnosti členů zlepšily natolik, že stavba jejich skladeb začala být konzervativní – divoké a disharmonické kusy se změnily v přehledné písničky s výraznými melodiemi, předjímajícími pozdější repertoár Mňágy & Žďorp. Nicméně na členy začala padat ponorková nemoc. Fialu vyrazili z VŠ za uspořádání undergroundového koncertu přímo na kolejích v Ostravě a kapele nepomohl z „blbé nálady“ ani nový zpěvák Petr „Karkula“ Randula. Na čas se do skupiny vrátila i Broňa Volfová, nicméně bylo jasné, že Slepé střevo směřuje ke svému zániku.
Naštěstí se podařilo zorganizovat alespoň natočení kazety „Nečum a tleskej“, na které jsou písně z období 1984-5. Půlka kazety se natáčela ve Valmezu ve zkušebně zvukaře Ládi „Kuba“ Kubík (likvidací zkušebny policií) a půlka v Havířově, což zařídil agilní Jiří „Bobeš“ Prokš. Produkční celé akce byl Petr „Karkula“ Randula. Nahrávka se míchala ve zkušebně Radegastu v Havířově na zámku v Životicích a jednalo se o první kazetu vydavatelství Rytmická mládež. Byla složena ze dvou částí „Latrina magika“ (staré songy) a „Greatest Hits Of Rytmus 85“ (nové skladby). Po nahrávce Slepé střevo přestalo existovat.
A závěrečné hodnocení? Jaroslav Riedel napsal v knize Excentrici v přízemí (zkráceno): „Slepé střevo se snažilo především o osobitost, jeho hudba byla plna pitoresknosti a recese. Od původně intuitivního projevu dospělo SS k charakteristickému, syrovému zvuku, s dominujícím společným zpěvem B. Volfové a I. Chmelaře, přičemž velmi důležité byly texty P. Fialy – někdy skoro dadaistické, často velmi sarkastické. A největší legraci si dělali ze svých vrstevníků.“
Slepé střevo se nyní příležitostně vrací na pódia. V roce 2023 oslavila kapela 40 let od založení na Valašském špalíčku.
https://youtu.be/jTLOjCnrC0A
https://youtu.be/rx4W8fvHErw
Najbližší koncert CHVM v piatok 22.9 2023 vo Hviezde v Trenčíne
GRAFFITI, AKO TO VLASTNE BOLO
Projekt Graffiti
GRAFFITI– perception shift
Michal Murin , ArtD:
Písal sa rok 1984. Stál som v rade na lístky do vysokoškolskej menzy a v rukách som mal časopis 100+1 zaujímavostízo sveta vydávaným v češtine. Dodnes si pamätám, ako ma upútal článok pohybujúci sa medzi Keithom Haringom, Jean-Michel Basquiatom, Robertom Mapplethorpom a iných umelcov newyorskej scény na pozadí choroby AIDS. Fascinačné uspokojenie mi prinášali postrehy a poznámky autora, ako mladí umelci predávajú galeristom svoje maľby-graffiti po stenách, a ako galérie takúto tvorbu podporujú a dokonca si ju u umelcov objednávajú. V tom čase po Bratislave nebolo miesto na stĺpoch, autobusových zastávkach a toaletách, kde by nebolo napísané CHVM. Dlho nebolo dešifrovateľné, čo to znamená. Až keď ako „starší brat“ skupiny Bez ladu a skladu nevystúpila v r. 1985 v klube na Mladej garde v Bratislave na spoločnom koncerte skupina Chór vážskych muzikantov (CHVM). Meno, znak, skratka predbehla svoj obsah a preto je príbuznosť s tagmi až zarážajúca a ja si dnes kladiem otázku: nebol to náhodou prvý tag na Slovensku – a navyše skôr, ako vzniklo hnutie graffiti v našich končinách?????
A ako to vlastne bolo? Okolo roku 1984 bol na každom rohu v Bratislave nasprejovaný nápis TUBLATANKA. Nemyslím si že toto mal na svedomí nejaký fanklub, ale ľudia blízki TUBLATANKE. A konkrétne ich dvorný textár Martin Sarvaš s ktorým som bol neskôr v rokoch 86-87 na vojne kde mi daroval zopár veľmi pichľavých textov. Ak to bolo celé nejako ináč, nech ma Martin opraví. Všetky Tublatankovské nápisy boli písané totiž jedným a tým istým rukopisom. Trochu nás štvalo že sa takto ľahko dostávali do podvedomia ľudí a neustále sme tým nápisom kontrovali. Takže kde bolo napísané TUBLATANKA,tak hneď vedľa bolo ešte väčším písmom nastriekané aj CHVM. Časom nám spreje došli a zvykli sme si používať voskové farbičky. Bolo to rýchle, farebné, nesmradľavé a dalo sa to nenápadne aplikovať hocikde v krčme, autobuse, vlaku,na zastávke na záchode. Mali sme vtedy dosť oddanú fanúšikovskú základňu a tí robili to isté. Dokonca sa nápisy CHVM objavili aj na železničnej stanici v Budapešti. V Trenčíne vznikli aj ďalšie nové kapely HOMEMADE a ŠMOX a tak tieto názvy pribúdali hneď vedľa CHVM. Oblak gitarista bol v týchto veciach veľmi radikálny. Vždy robil veci poriadne a tak, aby ich bolo vidieť. Pri hoteli TATRA v roku 1984 otvorili nový podchod smerom na Sihoť. Podchod bol obložený bielym kameninovým obkladom. Oblak nelenil a vyzdobil ho meter vysokým čiernym nápisom CHVM HOMEMADE ŠMOX. Dokonca aj punková trenčianska kapela Poker GH spievala o tých nápisoch v svojej piesni. Ráno bol z toho podchodu obrovský prúser a vládni mestskí pohlavári hladali vinníka. To nebolo ťažké, veď CHVM už vtedy bola v Trenčíne známa firma. Oblaka rýchlo vypátrali a poobede už acetónom čistil podchod. Po tomto incidente sa už ďalšie nápisy v Trenčíne neobjavili. Bratislava žila punkom a začali sa písať nápisy ZÓNA A.
A či toto bol počiatok hnutia graffiti na Slovensku, to posúďte sami
Fatima
Intro
Satne
Mlyn
Hajzle
U Skalaka
Rožnov
Najbližší koncert CHVM